Článek
„Opravdu si myslím, že by ve zdravotnictví měl koordinátor péče smysl. Některé nemocnice to už zavádí, ale je otázka, jak to nastavit na regionální bází. Mohla by ho mít zdravotní pojišťovna,“ řekla Novinkám místopředsedkyně a zdravotní expertka hnutí STAN Michaela Šebelová, kandidující znovu do Sněmovny.
Jako způsob k lepšímu provedení pacienta systémem, to vidí i adept na ministra zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch. Bez elektronizace systému žádanek se to podle něj ale neobejde.
„U chronicky nemocných by měly být aktivnější zdravotní pojišťovny, které by pro každou chronickou nemoc měly mít program, v němž bude dán postup pacienta. Když třeba dostanu diabetes, abych věděl, co mě čeká, kam mám směřovat nebo jestli můžu jít k praktickému lékaři a ten mě zaléčí, poté půjdu ještě k očaři. To je něco, co by mohlo pomoci a zatím tady chybí,“ nastínil Novinkám.
Současná situace je kritická. Není výjimka, že pacient odchází od praktického lékaře s žádankou, na které je uvedeno, že musí specialistu navštívit do sedmi nebo čtrnácti dnů. Třeba fyzioterapeuta. Bez dobrých známostí je to ale v mnoha regionech neřešitelné.
Nápor pacientů totiž leckde převyšuje kapacity specialistů. Za méně než několik měsíců se nelze objednat k dětskému psychologovi, nefrologovi nebo třeba alergologovi.
Dostat se do ambulance kardiologa trvá v průměru 54 dnů, ukázal loňský průzkum v rámci projektu Cesta ke zdravému srdci. Jen 57 procent z 365 ambulancí by bylo schopno nového pacienta vůbec přijmout, byť se to kraj od kraje liší.
Hlídání čekacích dob
Koordinátor pod zdravotní pojišťovnou by byl spojkou pro pacienta. Představy o tom, s čím vším by měl pomáhat, se ale drobně liší. Politici jej popisují spíš jako průvodce systémem, na kterého se mohou lidé vždy obrátit, nejen kvůli nalezení brzkého termínu u specialisty v blízkosti bydliště.
Praktičtí lékaři jsou ale přesvědčeni, že to je jejich role. V praxi mají lidé ale problém právě s tím, že si musí se žádankou v ruce shánět specialistu. S tím by podle praktiků koordinátor pomoci mohl, když bude mít k dispozici data z elektronických žádanek.
S postupným spuštěním eŽádanek se počítá v příštím roce. Zprvu jen pro objednání na screeningové programy nebo laboratorní a zobrazovací vyšetření, jako jsou rentgeny, magnetické rezonance a metoda PET/CT. Později i na další typy prohlídek.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka zmiňuje, že by mohla být data o kapacitách ordinací dostupná všem.
„Pojišťovna bude podle eŽádanky vědět, kde jsou jaké čekací lhůty. Do budoucna ale eŽádanka dává potenciál i pro to, aby to věděl také pacient, který se podle toho bude moci sám objednat,“ popsal Novinkám.
Některé zdravotní pojišťovny na zavedení koordinátorů už pracují.
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek si podle dřívějších vyjádření slibuje, že koordinátoři dohlédnou na to, aby se jejich klienti pořádně doléčili a neskončili pak v nemocnici. Pojišťovna za pobyt v nemocnici zaplatí výrazně víc, než když dotyčný řádně a včas podstoupí třeba rehabilitaci.
Propojení lékařů
Leckdy by lidem pomohlo, kdyby měl jejich lékař domluvenou spolupráci s nemocničním pracovištěm nebo vybranými specialisty, zavolal tam a na přijetí svého pacienta se rovnou domluvil. Někteří to dělají, ubírá jim to ale čas, který mohou věnovat pacientům.
To, že by rovnou dostávali lidé žádanku ke konkrétnímu odborníkovi a nemohli si sami vybrat, většina politiků nepodporuje.
Úřadující ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už dříve uvedl, že přetlak u specialistů povolí, když k nim budou lidé chodit méně. Chroniky podle něj může sledovat praktický lékař a předepisovat jim léky. K ambulantnímu specialistovi by je odesílal, jen když by u pacienta došlo k nějaké změně. Praktici by za tím účelem získali více kompetencí i širší výčet léků, které mohou předepisovat.
