Hlavní obsah

Bečvu hlídají perloočky. Letošní náklady mají být 700 tisíc

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na provozu stanice monitorující kvalitu vody v řece Bečvě se nově budou podílet Zlínský kraj, ministerstvo životního prostředí a město Valašské Meziříčí. O náklady se podělí v poměru 2:3:1. Podle mluvčí Zlínského kraje Soni Ličkové se na společném financování dohodli hejtman Radim Holiš (ANO), ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) a starosta Robert Stržínek (ANO).

Foto: Stanislav Pernický (Český rybářský svaz)

Kyanid zabil v roce 2020 v Bečvě desítky tun ryb.

Článek

Zařízení na měření kvality vody bylo na řeku umístěno kvůli ekologické havárii, ke které za Valašským Meziříčím došlo v září 2020. Provoz stanice zajišťuje ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu hospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM) od června 2022.

Financování provozu ministerstvo garantovalo pouze do konce minulého roku. O letošní náklady, které by se měly vyšplhat k 700 tisícům korun, se nově podělí trojice institucí.

„Stanice ve Lhotce nad Bečvou se osvědčila a chtěli jsme, aby její provoz pokračoval. Zařízení je totiž schopné okamžitě poznat změny v kvalitě vody a tím předejít ekologickým haváriím. Jsem rád, že jsme se dohodli na podmínkách financování, najít shodu bylo v zájmu všech,“ uvedl hejtman.

Kvalitu vody v Bečvě hlídají perloočky umístěné v komůrce monitorovacího zařízení. Plovoucí korýše snímají kamery a systém následně vyhodnocuje jejich chování, které se odvíjí od jakosti vody. Pokud by se kvalita vody zhoršila, systém odešle varování a automaticky odebere vzorky. Z nich poté ústav sleduje pH či přítomnost nebezpečných látek, mj. kyanidů, kovových prvků, jako jsou nikl, měď, zinek, či fenolů.

O přínosu monitorovací stanice podle ředitele VÚV TGM nejlépe vypovídá fakt, že za dobu jejího provozu nebyly zaznamenány žádné významné anomálie v kvalitě vody ani žádné případy havarijního znečištění. Monitoring běží 24 hodin denně sedm dní v týdnu.

Perloočky neboli vodní blechy

Perloočky (Cladocera), nazývané též vodní blechy, je řád malých vodních lupenonožců (Branchiopoda). Lupenonožci jsou řazeni mezi korýše (Crustacea). Perloočky tvoří monofyletickou skupinu, která je tvořena asi 620 známými druhy v 80 rodech a 11 čeledích. Vývojově pocházejí již z období prvohor.

V Česku žije asi 90 druhů, nejznámější jsou hrotnatky (Daphnia).

Foto: Profimedia.cz

Hrotnatka (ilustrační snímek)

Perloočky jsou plovoucí korýši s tělem uzavřeným ve dvojchlopňovém krunýři. Dosahují velikosti 0,2 až 6 mm (rod Leptodora až 18 mm). Mají dva páry tykadel, první je malý a slouží jako smyslový orgán, druhý je mnohem větší, rozvětvený a používaný k pohybu. Na hlavě mají jediné velké pigmentované složené oko.

Bečvu otrávili, trestný čin to ale nebyl, rozhodl soud

Krimi

Náměstí ve Valašském Meziříčí demonstrovalo za vyšetření kauzy Bečva

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám