Článek
Za minulé vlády Česko ani jednou nesplnilo dvě procenta, ale kritiku slyšíte jenom o nás, tvrdil na síti X v dubnu premiér Andrej Babiš (ANO). Představoval tehdy čísla, „která přišla z NATO“.
Podle něj Fialova vláda vykazovala Alianci obranné výdaje za rok 2025 ve výši 2,01 procenta hrubého domácího produktu. NATO ale uznalo jen 1,85 procenta.
To, že Česko dvě procenta vloni nesplnilo, ve středu potvrdil i Rutte. „Téměř všichni spojenci jsou na dvou procentech, ale loni Albánie, Česko a Slovinsko nebyly,“ řekl před čtvrtečním setkáním ministrů obrany členských států v Bruselu. Fialova vláda tak dvě procenta na obranu nedala.
Na Rutteho vyjádření o nesplnění dvouprocentního závazku ve středu reagoval předchozí premiér Petr Fiala (ODS). Ten na síti X uvedl, že jeho vláda výdaje na obranu „výrazně zvýšila“ a dělala vše pro naplnění závazků.
„Vycházeli jsme z dat a informací, které jsme měli k dispozici a které opakovaně zazněly i z úst zástupců v NATO. Věřili jsme, že jsme dvě procenta dodrželi, a každý další rok jsme byli připraveni dávat více,“ sdělil s tím, že za tím stojí i to, že se mění metodika NATO o uznatelnosti obranných výdajů.
Připomněl pak, že návrh rozpočtu jeho vlády pro letošní rok počítal s výdaji na obranu ve výši 2,35 procenta HDP. Po zásahu Babišovy vlády se ale nakonec rozpočet ministerstva obrany snížil o 21 miliard.
Fiala ještě v dubnu tvrdil, že jeho vláda závazky splnila, přičemž odkazoval se na výroční zprávu generálního tajemníka NATO. Fialou uváděný dokument nicméně k citovanému údaji za rok 2025 přidával písmenko „e“, tedy odhad (angl. estimated).
Novinky oslovily i bývalou ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). Ta redakci řekla, že slova Rutteho pro ni nejsou překvapením. Podle ní o problému uznatelnosti některých výdajů mluví dlouhodobě.
„Celé čtyři roky jsme při určování položek do obranných výdajů postupovali dle doporučení předchozího velvyslance při NATO Jakuba Landovského, který hlásal teorii: čím více položek z jiných ministerstev, tím lépe,“ sdělila Novinkám.
„Fakt, že všechny položky z mimorezortních kapitol nám nemusí NATO jako obranný výdaj uznat, jsem říkala opakovaně na vládě i do médií. Že ale neuznají žádnou mimoresortní položku a použijí novou metodiku zpětně, i mě překvapilo,“ konstatovala.
Babiš ohledně výdajů otočil
Pro letošek česká armáda dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zároveň to je o zhruba 16 miliard korun méně než loni. Celkové obranné výdaje by podle vlády měly letos představovat asi 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol.