Článek
„Téměř všichni spojenci jsou na dvou procentech. Loni Albánie, Česko a Slovinsko nebyly, ale jasně se zavázaly k dosažení více než dvou procent letos,“ uvedl Rutte s tím, že celkově spojenci loni meziročně navýšili své výdaje na obranu o 90 miliard eur a zmíněná trojice zemí představuje v celkovém obrázku jen „malá čísla“.
„Vím, že Česká republika dodržuje, na čem jsme se dohodli v Haagu,“ připomněl loňský summit NATO s tím, že podle něj „česká vláda velmi tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo závazky splnit“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ovšem už dříve uváděl, že se ani letos Česku pravděpodobně opět nepodaří splnit dvouprocentní závazek podle hodnocení NATO.
Že ČR závazek loni nesplnila, avizoval Babiš už předtím s tím, že místo výdajů ve výši 2,01 procenta hrubého domácího produktu (HDP) NATO uznalo jen 1,85 procenta.
Na Rutteho vyjádření o nesplnění dvouprocentního závazku ve středu zareagoval předchozí premiér Petr Fiala (ODS). Ten na síti X uvedl, že jeho vláda výdaje na obranu „výrazně zvýšila“ a dělala vše pro naplnění závazků.
„Vycházeli jsme z dat a informací, které jsme měli k dispozici a které opakovaně zazněly i z úst zástupců v NATO. Věřili jsme, že jsme dvě procenta dodrželi, a každý další rok jsme byli připraveni dávat více,“ sdělil s tím, že za tím stojí i to, že se mění metodika NATO o uznatelnosti obranných výdajů.
Dodal, že návrh rozpočtu jeho vlády pro rok 2026 počítal s výdaji na obranu ve výši 2,35 procenta HDP. Po zásahu Babišovy vlády se ale nakonec rozpočet ministerstva obrany snížil o 21 miliard.
Ještě dříve se předchozí premiér Petr Fiala (ODS) ohrazoval tím, že podle výroční zprávy generálního tajemníka NATO měly v roce 2025 výdaje na obranu činit 2,01 procenta. Fialou uváděný dokument nicméně k citovanému údaji za rok 2025 přidával písmenko „e“, tedy odhad (angl. estimated). Rutte tak nyní potvrdil, že podle NATO loni ČR závazek nesplnila.
Česká armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zároveň to je o zhruba 16 miliard korun méně než loni. Celkové obranné výdaje by podle vlády měly letos představovat asi 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol.
Pro příští rok chce ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) žádat navýšení výdajů svého resortu na dvě procenta HDP, tedy z letošních 155 miliard na 190 miliard korun.
Rutte ve středu zároveň řekl, že evropské členské země celkově zvýšily objem vojenských sil, které jsou schopny dát NATO k dispozici v případě krize poté, co USA minulý měsíc oznámily jejich omezení.
„Pravděpodobně jste zaznamenali, že Spojené státy upravují své příspěvky do silového modelu NATO. Někdy je to prezentováno jako problém nebo jako odklon od spojenců. To však neodpovídá skutečnosti,“ řekl Rutte s tím, že Spojené státy „jasně deklarovaly svůj závazek vůči NATO“.
„Už nyní vidíme, že poté, co Spojené státy upravily výši svých příspěvků, ostatní spojenci své příspěvky navýšili. V některých případech tuto mezeru pokryli zcela, v jiných téměř úplně. Existují však i oblasti, kde je potřeba udělat více práce, celkový obraz ale vypadá dobře,“ prohlásil podle listu The Daily Telegraph Rutte.
Dodal přitom, že NATO bylo historicky „příliš závislé“ na Washingtonu a že je zásadní, aby Evropa a Kanada přispívaly více.
