Babiš a jeho mír. Kampaň proti vládě a armádě rozjel naplno

Jde o další ze série videí, v nichž Babiš prostřednictvím svých sítí poslední dobou promlouvá ke sledujícím a primárně svým voličům. Spojující linkou je vždy kritika vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Nyní se Babiš pohoršoval kvůli údajně přílišné podpoře Ukrajiny, jež se brání ruské agresi, a přidal i kritiku české armády.

„NATO má v zakládající listině slovo mír devětkrát. Bohužel politici pětikoalice, jak to vnímám, jsou největší váleční štváči v Evropě. Stále mluví o válce, o munici,“ zkritizoval vládní politiky Babiš ve videu zveřejněném na sociálních sítích.

Šéf ANO dlouhodobě zdůrazňuje slovo „mír“ v souvislosti s válkou na Ukrajině, zatímco Česko v zahraničí sklízí kladné body za iniciativu, která má napadené zemi zajistit dodávky munice na obranu před útočícím Ruskem.

Babiš se ve svém příspěvku také rozčiloval nad článkem v Lidových novinách o tom, že armáda má připravovat registr potenciálních branců. Podle Babiše náčelník generálního štábu Karel Řehka nedělá svou práci.

„Armáda tvoří registr potenciálních branců. To nevím proč? Vždyť pan náčelník generálního štábu má za úkol nabírat profesionální vojáky. Vím, že se mu to nedaří, možná méně tiskových konferencí a rozhovorů a víc nabírat vojáky,“ prohlásil Babiš.

V armádě je nyní kolem pětadvaceti tisíc profesionálních vojáků a 4300 vojáků aktivní zálohy. Podle schválené koncepce výstavby armády je plánem mít třicet tisíc vojáků a deset tisíc záložáků v roce 2030. Dlouhodobě se mluví o tom, že se nábor nedaří, armáda proto hledá cesty, jak personální počty navýšit, nebo alespoň mít přehled o lidech, kteří by v případě potřeby mohli být zapojeni do obrany státu.

Kvůli zjednodušení armáda vloni spustila i virtuální náborové středisko. Zmíněný registr v dobách míru fakticky nic neznamená, armáda chce mít pouze papírový přehled o kondici obyvatelstva, data si má brát z různých registrů a systémů veřejné správy.

„Jde o to, abychom vůbec zjistili, jaké jsou v populaci fyzické dovednosti, zdravotní stav a schopnosti. Případně i informace o vzdělání a specializacích, které by se mohly hodit,“ vysvětlovala před časem ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Armáda by neviděla do citlivých zdravotních dat, pouze by měla povědomí o tom, kdo je schopný odvodu a kdo není.

Automaticky to neznamená, že každý povolaný by dostal do ruky pušku a vyrazil do boje, ale povolaní by mohli pracovat například v nemocnicích či ve strategických podnicích, čímž by přispěli k obraně státu.

O tom, že je potřeba mít kvůli případné krizi zajištěné dostatečné obranné kapacity, hovořil na únorovém velitelském shromáždění i Řehka. „Česko bude muset zvážit nějaké jiné formy povinné nebo dobrovolné služby nebo mechanismu, který nám vygeneruje dostatečné zálohy,“ prohlásil tehdy s tím, že například na znovuzavedení vojenské služby není mezi politiky shoda ani vůle o tom diskutovat.

Jedním z nových nástrojů, jak do budoucna případně navýšit počet obránců, je také tzv. „dobrovolné předurčení“, kdy se zájemci zavazují k tomu, že v případě zhoršení bezpečnostní situace absolvují vojenský výcvik a vypomůžou armádě.

V současnosti se branná povinnost týká všech osob mezi 18 a 60 lety života, bez rozdílu pohlaví. Netýká se ústavních činitelů a dalších lidí požívajících imunitu, ale ani členů bankovní rady České národní banky, diplomatů, hejtmanů, primátora Prahy a ředitelů krajských úřadů, včetně pražského magistrátu. Nepovolávají se ani těhotné ženy a lidé pečující o dítě do 15 let.

„Navrhuju zrušit. Naopak ti, kteří mluví o válce – branná povinnost a můžete jít do čela, když je to tak, jak o tom stále mluvíte. Nechápu, proč se teď tvoří registr, pro koho, proč?“ uzavřel video Babiš.