Hlavní obsah

Auditoři konferenčního centra Čapí hnízdo zpochybnili jeho pozitivní vliv na životní prostředí

Právo, Jakub Troníček

Projekt luxusního konferenčního centra Čapí hnízdo, patřícího v současné době přes několik firem vicepremiérovi Andreji Babišovi (ANO), si ke sporné padesátimiliónové dotaci pomohl v roce 2008 zřejmě i účelovým tvrzením, že bude mít pozitivní vliv na životní prostředí.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Čapí hnízdo

Článek

Právu se nyní podařilo zjistit, že pochybnosti o celém projektu měli kromě auditu renomované společnosti KPMG z roku 2013, také auditoři z dalšího člena tzv. velké auditorské čtyřky, tedy společnosti Deloitte.

Vyplývá to z rozsáhlé studie, kterou tato společnost v rámci svého poradenství pro Regionální operační program (ROP) Střední Čechy vypracovala v roce 2011 a kterou má Právo k dispozici.

Auditoři v ní mimo jiné analyzovali množství projektů, které do té doby evropskou dotaci rozdělovanou právě Regionálním operačním programem Střední Čechy získalo.

Je zřejmé, že environmentální kritéria jsou zde plněna spíše ve smyslu nepoškozování životního prostředí než jeho proaktivní ochranou
z auditu společnosti Deloitte

V případě Čapího hnízda měly nedostatky spočívat v tom, zda projekt skutečně splňoval tzv. environmentální kritéria. Žadatelé o dotaci totiž měli ve svých žádostech mimo jiné uvést, zda jejich projekt nějak prospěje životnímu prostřední, a podle Deloitte to někteří z nich deklarovali účelově.

„Je zřejmé, že environmentální kritéria jsou zde plněna spíše ve smyslu nepoškozování životního prostředí než jeho proaktivní ochranou,“ konstatuje audit na jejich adresu a Čapí hnízdo v této souvislosti uvádí jako příklad takového postupu.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš s partnerkou Monikou

Společnost Farma Čapí hnízdo ve své žádosti zaškrtla, že její projekt mimo jiné přispěje k vyššímu využití šetrných forem cestovního ruchu, že zvýší krajinářskou hodnotu a přitažlivost území a také že podporuje využití environmentálně přátelštějších technologií.

„Tato kritéria nebyla zvolena správně, resp. byla zvolena formálně a jsou ve své podstatě téměř nelogická. Projekt tohoto typu může dle názoru zhotovitele jen těžko prokázat kladný vliv na životní prostředí,“ konstatuje audit.

Babiš o tom nevěděl

Už ve středu informoval server Neovlivní.cz o tom, že úřady v minulosti udělily společnosti Farma Čapí hnízdo za neoprávněný způsob čerpání dotace zhruba šestimiliónovou pokutu. Ze sankce ale zbyl po odpuštění její velké části pouhý zlomek a firma nakonec zaplatila jen necelých 40 tisíc korun.

Sám Babiš ve středu uvedl, že o tom nevěděl. Zároveň ministr financí také konstatoval, že současné vyšetřování okolností udělení dotace se ho vůbec netýká, když se od vlastnictví Čapího hnízda distancoval.

„O žádné pokutě nevím, nikdy jsem o ní neslyšel a vůbec se mě to netýká,“ řekl v této souvislosti serveru Novinky.cz.

Skutečnost je každopádně taková, že původní akciovou společnost Farma Čapí hnízdo, která měla v době úspěšné žádosti o dotaci vlastníky skryté za dnes již zakázanými anonymními akciemi na majitele, v roce 2014 v rámci fúze pohltila firma Imoba.

Ta soustředí pod svá křídla realitní byznys Babišova koncernu Agrofert a je podle údajů v obchodním rejstříku vlastněná společností SynBiol, jejímž jediným akcionářem je Babiš.

Z šesti miliónů desetitisíce

Z výroční zprávy Regionálního operačního programu ve středních Čechách (ROP) za rok 2011, kterou má Právo k dispozici, přitom vyplývá, že původně za pochybení regionální rada vyměřila tzv. odvod ve výši 143,5 tisíce eur, tedy zhruba čtyři milióny korun. Po započtení penále se ale částka vyšplhala na šest miliónů.

„Následným rozhodnutím o částečném prominutí odvodu dotace za porušení rozpočtové kázně byl prominut odvod ve výši 142 091 eur,“ píše se k tomu ve výroční zprávě s tím, že takto velkorysý pardon pro farmu schválil výbor ROP 31. října 2011.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Farma Čapí hnízdo na Benešovsku

Společnost tak regionální radě zaplatila jen zbývající částku 1435 eur, tedy necelých 40 tisíc korun plus odpovídající penále.

Tehdejší ředitel Regionálního operačního programu pro střední Čechy a současný náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Novotný ve středu ve svém prohlášení konstatoval, že odpuštění 99 % trestu vyplývalo z odvolání příjemce dotace a bylo zcela v souladu se zákonem a pravomocemi rady.

„Tento postup byl standardní a je uplatňován i v jiných obdobných případech. Podotýkám, že v té době nebylo známo, že za projektem Čapí hnízdo stojí společnost Agrofert, natož její majitel,“ poznamenal k tomu Novotný.

Podle auditu renomované společnosti KPMG z roku 2013, na který upozornil server Neovlivní.cz, nicméně regionální úřad pochybil tím, že měl proplacení zhruba patnáctimiliónové dotace kvůli rozporu s pravidly zabránit. „Kontrola neproběhla řádně, a tudíž nebylo identifikováno, že nárokovaný výdaj není způsobilý,“ citoval server audit KPMG.

Babišova dcera v dozorčí radě

Okolnosti zisku zhruba padesátimiliónové dotace v současné době šetří česká policie, ale také evropský Úřad proti podvodům (OLAF) a Evropská komise. Vše se přitom točí okolo toho, kdo společnost v inkriminované době vlastnil.

Podle pravidel EU totiž mají na podobnou podporu nárok jen menší nebo střední podniky, což by Babišovy firmy z holdingu Agrofert nemohly nikdy splnit.

Společnost Čapí hnízdo s anonymními akciemi a neprůhlednou vlastnickou strukturou vznikla těsně před udělením dotace přejmenováním z původní firmy ZNN Agro Pelhřimov z Babišova impéria. Oficiálně se pod jeho křídla dostala až v roce 2014, kdy ji pohltila zmíněná firma Imoba.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Farma Čapí hnízdo na Benešovsku

Na první valné hromadě firmy přitom coby držitelé akcií vystupovali dva právníci blízcí Agrofertu a v dozorčí radě Čapího hnízda působila mimo jiné i Babišova nejstarší dcera Adriana Bobeková, která zároveň figurovala i ve společnosti Imoba. Ta ostatně vlastní pozemky, na kterých farma stojí.

Týdeník Faktor S. také minulý týden upozornil, že v orgánech firmy „seděl“ také bratr Babišovy partnerky Moniky Martin Herodes.

Ministr financí už dříve pro média prohlásil, že neví, kdo Čapí hnízdo před rokem 2014 vlastnil a že podle něj šlo o „nějaké advokáty“.

Loni Babiš nicméně v televizním dokumentu Matrix AB sám prohlásil, že projekt celý vymyslel.

Pronajatá KIA

Na internetu lze přitom např. na specializovaném webu věnovaném zajímavým architektonickým projektům dohledat zmínku o Čapím hnízdě, kde je mezi autory uvedena i vicepremiérova partnerka Monika Babišová, která se věnuje interiérovému designu. A pojítek se současným ministrem financí a jeho holdingem Agrofert je ale v inkriminované době více.

Z povinně zveřejněné účetní závěrky za rok 2009 např. vyplývá, že v té době měla společnost pronajatý vůz KIA Sorento od firmy Agrotec. Ta rovněž patří do koncernu Agrofert a v poslední době se o ní mluvilo zejména v souvislosti s jejím trestním stíháním kvůli údajně zmanipulovaným zakázkám na České poště. [celá zpráva]

Reklama

Výběr článků

Načítám