Článek
Sováková se o zrušení linky a online chatu dozvěděla náhodně od zoufalého válečného veterána. „Před pár dny mě kontaktoval válečný veterán, že se na linku nedovolal. Ověřila jsem to opakovaně z různých čísel. Hovor je nedostupný, chat je offline. Přitom oficiální web psychologické služby Armády ČR stále uvádí linku jako funkční,“ dodává.
Armádní web skutečně stále informuje o dostupné telefonní psychologické podpoře včetně letáku, který vysvětluje smysl pomoci, ale i její možnosti. Linka je nicméně nedostupná, jak se při opakovaném pokusu přesvědčila redakce Novinek. Mimo provoz je i facebooková stránka Psychologové AČR.
„Já se tam také nedovolal, zkoušel jsem to opakovaně. Říká se, že probíhá reorganizace podpory a využití terénních pracovníků z Agentury pro podporu válečných veteránů. Nikdo k tomu ale nic neřekl,“ potvrzuje válečný veterán Martin.
Helena Sováková. Bývalá šéfka vojenských psychologů
Podle bývalého vojenského psychologa Michala Kříže ale není možné nahradit odbornou psychologickou pomoc terénními pracovníky.
„Funkce terénních pracovníků je velice záslužná, ale podpůrná. Nedovedu si představit, že se na ně hodí kompetence a odpovědnost rozpoznání a správného posouzení následných kroků při řešení problémů klienta,“ říká Kříž s tím, že práce psychologa vyžaduje celoživotní, kontinuální vzdělávání a velké profesní zkušenosti, které se získávají roky. „Pokud práce psychologů byla delegována na tyto pracovníky, je to velice nezodpovědné rozhodnutí jak k případným klientům, tak právě k těmto pracovníkům, na které bude vyvíjen nesmyslný tlak,“ obává se Kříž.
Pět let a dost?
„Příslušníci ozbrojených sil a jejich rodinní příslušníci dlouhodobě čelí zvýšené míře psychosociální zátěže, včetně vyšší náchylnosti k posttraumatické stresové poruše. Výjimkou nejsou ani depresivní stavy a další důsledky chronického stresu,“ varuje Sováková, která linku spolu s tehdejším ministrem obrany Lubomírem Metnarem (ANO) v roce 2020 zakládala.
I on nedostupnost psychologické pomoci kritizuje: „V řadě další problém, který může mít fatální důsledky. Další důkaz, že ministryni obrany vojáci vůbec nezajímají.“
Leták, který nabízí podporu. Telefonní číslo je ale nedostupné, facebooková stránka zrušena.
Podle Kříže jde armáda opačným směrem, než je standard moderních armád, a přisuzuje to i politickému vedení obrany. „Je skutečně smutné, že přes politické proklamace jde naše armáda opačným směrem, než je standard moderních armád. U vojáků to jen prohloubí deziluzi současného vedení rezortu,“ dodal psycholog, který má dlouholetou praxi i z armádního prostředí.
Armáda zrušení linky vysvětluje nezájmem. „Tím hlavním důvodem ke zrušení této vojenské linky pomoci byl trvale klesající zájem o tuto formu psychologické pomoci. Díky plánované restrukturalizaci psychologické služby jsme přistoupili k jejímu zrušení. Psychologové, kteří byli do tohoto data součástí Odboru vojenské psychologie Agentury vojenského zdravotnictví, jsou nově zařazeni zpět do struktury Armády České republiky. Tato systémová změna učinila psychologickou pomoc pro vojáky a ostatní prakticky dostupnější,“ vysvětlila mluvčí armády Magdalena Dvořáková.
„Tím nejdůležitějším prvkem, který linku nahradí, je osobní kontakt psychologa s vojáky. Sledujeme trendy a potřeby této služby. K tomu jsme podnikli několik kroků. Díky decentralizaci psychologické služby se armáda vrací k modelu, kdy jsou psychologové přímo součástí jednotek. Vojáci, zaměstnanci AČR, ale i veteráni či rodinní příslušníci mají tedy možnost obrátit se na vojenského psychologa osobně nebo telefonicky v místě bydliště nebo výkonu služby. Pro veterány vzniká síť terénních pracovníků, kteří jim v případě potřeby okamžitě pomohou kontaktovat vojenského psychologa,“ dodává mluvčí armády.
Moderní armády včetně armády USA, Německa, Británie, Francie, Izraele a dalších zemí provozují linky s přímým napojením na odbornou péči. Většinou v nonstop režimu po celý rok. „My jsme tento systém měli. Teď ho bez vysvětlení nemáme. Znají ti, kdo jsou za to odpovědní, statistiky?“ ptá se Sováková.
Podle Národního ústavu duševního zdraví se s duševním onemocněním potýká až 30 procent dospělé populace a každý rok si vezme život přes 1200 lidí. „Vojáci patří k ohroženým skupinám i přes veškerou snahu mých bývalých kolegů psychologů,“ dodává na závěr.
