Článek
Ministerstvo obrany vyhlásilo veřejné výběrové řízení na výzkumný projekt a překvapivě jej nevede v režimu utajení. Odborníci a výzkumníci v něm budou řešit, jak ochránit nepancéřovaná vozidla, zejména vozy Tatra, především před shora útočícími bezpilotními prostředky.
Inspirací je zjevně zkušenost z Ukrajiny, kde jsou útoky dronů stále větší hrozbou, zabíjejí vojáky a civilisty, ničí vojenskou techniku i veškerou infrastrukturu jako třeba elektrárny či železniční tratě.
„Výsledkem dvouletého projektu bude výzkumná zpráva s informacemi o možnostech vývoje, výroby a zavedení prostředku pasivní balistické ochrany nepancéřovaných kabin AČR na bázi 3D tisku. Ten má zajistit ochranu posádky zejména proti útokům dronů kategorie MICRO a MINI a proti munici, kterou tyto prostředky dopravují na cíl – například střelám do pěchotních granátometů ráže 30 a 40 mm nebo ručním granátům,“ uvádí armáda v zadávací dokumentaci.
Jde tedy o ochranu před drony, které jsou komerčně dostupné, případně si je vyrábí vojáci z dostupných komponentů. Nejedná se o velké, útočné drony jako je například Šáhid.

Dron s reaktivním protitankovým granátem. Používá se především na ničení obrněné techniky.
Výsledný produkt by měl být lehký, kompaktní a snadno nasaditelný i odnímatelný, s možností rozšíření ochrany i na boky kabiny stojícího vozidla. Po ukončení výzkumu má následovat vývoj funkčního vzorku či prototypu, který by bylo možné otestovat a zavést do výzbroje.
Podle armády se projekt týká především kabiny vozů Tatra, ale zmiňuje i možnost využití u raketového kompletu Spyder. Některá vozidla, která baterie převážejí, totiž nejsou, nebo v budoucnu nebudou, vybavena standardní balistickou ochranou.
„Vyvinutím a zavedením prostředku pasivní balistické ochrany na bázi 3D tisku dojde ke zlepšení ochrany lidí i techniky,“ vysvětluje dokumentace.
Průkopnické řešení
Zahraniční zkušenosti ukazují, že 3D tisk se stává běžnou součástí vojenské logistiky. Spojené státy ho využívají k rychlým opravám a výrobě náhradních dílů přímo v terénu, hlavním benefitem je rychlost opravy a tudíž kratší odstávka techniky.
Velká Británie testuje přenosné tiskárny pro kovové součástky, Německo provozuje digitální knihovnu dílů pro zahraniční mise. V praxi to znamená, že voják přinese například poškozenou zbraň a pokud je v uvedené knihovně díl k dispozici, během několika hodin ho technik vytiskne a zbraň opraví.
Využití 3D tisku pro výrobu pancéřových či ochranných prvků je zatím ve fázi výzkumů, žádná armáda tuto technologii zatím podle dostupných informací do provozu nezavedla – v tomto ohledu by česká iniciativa mohla být průkopnická.


