Akademici dál marně vyhlížejí vyšší mzdy, chystají další protesty

„Jednání o platech se na dlouho odložila vlivem tragických událostí v hlavní budově filozofické fakulty. Teď se k tomu na univerzitě vracíme. Zatím byl vznesen jeden návrh rektorátu univerzitnímu senátu jak peníze rozdělit, ale museli jsme jej odmítnout,“ řekl Novinkám šéf odborů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Martin Hříbek.

Zdůraznil, že kolem slíbených peněz se šířila spousta pochybností a dosud nejsou známé požadavky ministerstva, jak peníze spravedlivě rozdělovat. Podle něj by byla na srovnání platů napříč fakultami zapotřebí mnohem větší suma než 800 milionů.

„Na Škaredou středu, 27. března, se chystáme znovu ozvat. Formu ještě zvažujeme s ostatními organizacemi,“ uvedl Hříbek.

Odkázal také na novou směrnici Evropské unie, podle níž budou muset školy zajistit srovnatelné platy na všech pozicích, k čemuž vláda musí upravit legislativu. Právě na Univerzitě Karlově jsou rozdíly ve mzdách na stejných pozicích obrovské. Plat docenta se zde může pohybovat od 34 do 74 tisíc korun měsíčně.

Nadšení z přislíbených peněz nepanuje ani na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. „Tady si polepšíme o devět až deset tisíc ročně, ale o totéž přijdeme kvůli konsolidačnímu balíčku,“ řekl odborář František Kratochvíl.

Na mysli měl fakt, že univerzita musela snížit na polovinu částku určenou na benefity. Za pravdu mu dává děkan fakulty Jan Stejskal. „Ty peníze by se lidem mohly převést do platů, ale v tom případě už by se danily. Vychází to tak, že co dostanou navíc, o to přijdou jinou cestou,“ potvrdil.

Že protesty ještě nejsou zažehnány, potvrdil také šéf vysokoškolských odborů Petr Baierl. „Spokojeni rozhodně nejsme a ještě to budeme řešit. Jsme v kontaktu s Hodinou pravdy a dalšími základními organizacemi. Teď ale těžko předjímat, když ještě školy nemají peníze a ani není znám mechanismus, podle nějž peníze rozdělí,“ sdělil.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už před časem řekl, že vysoké školy dostanou na srovnání platů jen část ze slíbených peněz, zbytek až podle toho, zda nastavené mechanismy skutečně povedou ke mzdovému zrovnoprávnění. Tři čtvrtiny před a čtvrtinu po. Pokud by rozdělení peněz neodpovídalo snahám o zlepšení platové politiky na jednotlivých školách, nemusela by daná škola už čtvrtinu dostat.

První návrh akademického senátu Univerzity Karlovy chtěl, aby se ze 150 milionů určených pro školu vydala čtvrtina na nejnižší platy a zbytek by se rozdělil jako obvykle podle starých tabulek zvýhodňujících přírodovědné a technické obory. To filozofická fakulta odmítla, protože je to v rozporu s principem, s nímž ministerstvo peníze posílá.

Jedna z univerzit se dokonce chystala, že celou částku rozdělí podle starých zvyků s tím, že čtvrtinu částky oželí. Na to údajně Bek pohrozil, že by škola přišla v dalším roce o celé navýšení.