Článek
„Discgolf je hodně podobný normálnímu golfu, akorát se místo holí a míčků používá speciální disk, který se na co nejmenší počet hodů hází do discgolfového koše,“ představuje Kristýna sport, který si v tuzemsku nachází postupně čím dál větší oblibu.
Jeho kolébkou jsou Spojené státy a velkému zájmu se těší třeba na severu Evropy. „U nás se discgolf rozvíjí zhruba od roku 2011, tehdy tu ještě nebyla žádná pevná hřiště. Teď už jich máme sto osmdesát,“ říká Kryštof Novák, propagátor discgolfu, někdejší dvojnásobný mistr ČR a trenér mladé sportovkyně z Novojičínska.

Kristýna Jurčíková
Na discgolfové hřiště poprvé zavítala s rodinou před šesti lety a od té doby už se disku, který připomíná rekreační frisbee, nepustila. „Bavilo mě, že je to hodně jiný sport než ty ostatní a že se hraje v přírodě. Poznala jsem díky němu spoustu nových kamarádů, cestuju a je to super,“ prozrazuje, co ji k aktivitě přitáhlo.
„Už když jsem s Kikou začínal občas hrát, tak šlo poznat, že má spoustu sportovního talentu, a stejně tak její sestra Kája. V rámci Česka se ten talent povedlo proměnit, protože pravidelně trénuje a je hodně zodpovědná,“ říká o ní trenér.
Tento sport, finančně mnohem dostupnější než klasický golf, podle něj není jen o tom, jak zvládne hráč házet diskem, ale také o tom, jak umí při soutěžích zachovat chladnou hlavu. „U Kristýny je štěstí, že umí oboje hodně dobře, jak házení, tak hlavu,“ prozrazuje její recept na úspěch.
Jeho svěřenkyně je v současnosti nejlepší českou i středoevropskou discgolfistkou a jednou z nejlepších hráček světa do 15 let. Její úspěchy ji nominovaly také do tuzemské soutěže talentů do 14 let zvané Zlatý oříšek.

Kristýna Jurčíková (vlevo) v čele české výpravy v australském Perthu
Za jeden ze svých největších úspěchů považuje Kristýna páté místo na mistrovství světa týmů v daleké Austrálii, kterého se účastnilo 22 družstev.
„To bylo hodně hustý. Bylo tam hezké hřiště, mnohem větší, a úplně jiné stromy. Moc jsem si to užila. Hlavně mi to hodně šlo, to jsem vůbec nečekala, moc jsem nechybovala. Je to pro mě hodně velký úspěch, který jsem nečekala,“ prozrazuje své tehdejší dojmy.
Více o discgolfu

Ukázka disků
- Jde o sportovní disciplínu, která je obdobou klasického golfu.
- Namísto holí a míčků se používají létající disky, místo jamek pak speciální koše.
- Sport vznikl v 70. letech minulého století v USA a od té doby se rozšiřuje po celém světě.
- Cílem hry je dokončit hřiště co nejmenším počtem hodů. Disk se hází z výhoziště na cíl. Po prvním výhozu hráč pokračuje z místa, kam disk dopadl, a takto hází, dokud se netrefí do koše.
- Obvyklá délka jedné jamky bývá 50 až 200 metrů, průměrný hráč by ji měl běžně dokončit cca třemi hody.
- Hřiště čítají nejčastěji 9 až 18 jamek.
- Bývají navržena tak, aby se hráči museli potýkat s přírodními překážkami (stromy, keře, vodní plochy) a ukázali svoje schopnosti házet různé hody.
- Oproti klasickému golfu nepotřebuje hráč k discgolfu drahé vybavení. Disk se dá pořídit za několik set korun.
- Stejně jako se v klasickém golfu používají různé hole, i v discgolfu záleží na výběru disku - některé létají rychle a daleko, jiné pomalu a rovně a další se používají např. na dohazování do koše.
- Většina hřišť je přístupná zdarma, v ČR jich najdete kolem 180.
Letí až rychlostí 100 km/h
Discgolfové hřiště až s 18 jamkami vzdálenými 50 až 200 metrů může kromě stromů a keřů stavět hráčům do cesty i vodní či písčité plochy, aby ukázali svůj talent a schopnost uvažovat nad situací.
„Pro mě je asi nejtěžší hrát v lese, trefovat se do těch mezer. Taky nenávidím hrát v dešti anebo když hodně fouká. Silný vítr je dost velký nepřítel, disky lítají úplně jinak než normálně a je to pak těžší,“ vysvětluje hráčka.

Na soutěži v Austrálii
Létající talíř dokáže na hřiště poslat rychlostí až 100 km/h. „Občas to může být i nebezpečné. Musíte dávat pozor, co se na hřišti děje, když vás to trefí, tak to dost bolí,“ směje se Kristýna. Ženské hráčky zvládnou podle Nováka dohodit disky až na vzdálenost 150 metrů, muži pak 170 metrů.
„Disků je spousta typů,“ ukazuje Novák na úhledně naskládané barevné létající talíře v bagu, který není nejlehčí a po hřišti se „pronese“.
Hráči si na každý hod vybírají disk, který se jim nejvíc hodí, podobně jako golfisté mění hole. „Základní typy jsou tři – na krátkou, střední a dlouhou vzdálenost,“ vysvětluje. Každý je vhodný na jiné dolety a zatáčení na strany.
Skloubit discgolfové aktivity se školou prý Kristýna pohodlně zvládá, trénuje většinou třikrát či čtyřikrát týdně. A i když má zrovna volno, stejně ji to táhne k pohybu – k atletice, na kolo nebo koloběžku a na kruhové tréninky. Kromě sportů ji zlákalo také malování.
Discgolfu by se chtěla věnovat profesionálně i v dospělosti. „A já budu dělat maximum pro to, aby se jí to povedlo,“ dodává její trenér. „Teď se chystám do Norska, Švédska, Finska a do Číny, na což se hodně těším,“ prozrazuje hráčka své nejbližší turnajové plány.

Kristýna Jurčíková v akci