Článek
Trend odkládání první sexuální zkušenosti přichází navzdory rozšířené představě, že mladí lidé začínají se sexem stále dříve, například i kvůli výrazně větší dostupnosti pornografie. „Poslední data ale ukazují, že jen 16,3 procenta dotazovaných patnáctiletých má již sexuální zkušenost. Jde o nejmenší podíl za sledovaných 20 let,“ uvedla psycholožka Anna Ševčíková.
Výzkum zároveň ukázal rozdíl mezi pohlavími. Sexuální zkušenost přiznalo jen 13,9 procenta patnáctiletých dívek, zatímco u chlapců šlo o 18,7 procenta dotazovaných. Do roku 2018 byl přitom podíl u obou pohlaví podobný. Odborníci se domnívají, že odklad prvního pohlavního styku souvisí s širší proměnou životního stylu a s rostoucím významem digitálních médií.
„Trávení času online u většiny dospívajících snižuje příležitosti k navazování vztahů, u některých však může být online sexualita předstupněm sexuální zkušenosti,“ doplnila Ševčíková.
Podle ní se proměňuje způsob trávení volného času mladých lidí. Méně času pobývají venku s vrstevníky a ubývá i prostředí, kde by se mohli přirozeně neformálně setkávat. Roli mohou hrát i postoje rodičů, kteří preferují, aby děti trávily čas spíše doma než venku.
K proměně sexuálního chování může přispívat i pokles konzumace alkoholu mezi mladými lidmi, který je v posledních letech patrný. Data dále ukazují, že ani častá zkušenost dospívajících s online sexuálním obsahem, která je v Česku v evropském srovnání jedna z nejvyšších, nevede k tomu, že by mladí začínali se sexem dříve. Podobný trend odkládání první sexuální zkušenosti zaznamenali vědci i v dalších evropských zemích nebo v USA.
Odborníci také upozorňují na pokles používání ochrany při sexu. Užívání antikoncepce mezi lety 2014 a 2022 u adolescentů výrazně kleslo z 81,2 na 69,6 procenta. Stejný trend se týkal dívek i chlapců. Klesá i používání kondomů.
„Pokles je znepokojivý, zvláště s ohledem na opětovně rostoucí počet pohlavně přenosných chorob, což dokládají další výzkumy v Česku. Jde tak o významné riziko do budoucna, které dokládá potřebu sexuálního vzdělávání ve školách,“ doplnila Ševčíková.
Analýza vychází z dat mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) z let 2002 až 2022, do které se zapojili žáci 9. tříd základních škol.
