Rodiče by měli u svých předškoláků vyžadovat vyšetření sluchu

„Potřebujeme vědět, že dítě přijímá informace. Je opravdu špatně, když se ve třetí, čtvrté třídě zjistí, že má školák trojky nebo čtyřky jenom proto, že neslyší,“ vysvětluje Viktor Chrobok, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice v Hradci Králové. I když by každý dětský praktický lékař měl dítě během pětileté prohlídky odeslat na ORL pracoviště, absolvuje vyšetření jen polovina předškoláků.

„Hodně záleží na samotných maminkách, aby vyšetření sluchu vyžadovaly. Je to v zájmu jejich potomků,“ zdůraznil profesor Viktor Chrobok. A připomněl, že když v Hradci začali před deseti lety pracovat na projektu screeningu sluchu u předškolních dětí, vypravili se nejprve do terénu, do prvních tříd základních škol.

„Jezdili jsme takzvaným sluchobusem a vyšetřili asi 600 dětí. Prvňákům jsme do každého ucha „pískali“ tón o intenzitě 30 decibelů na čtyřech frekvencích. Když dítě uvedlo, že minimálně jeden tón neslyší, předali jsme mu zprávu pro rodiče,“ vzpomínal profesor Chrobok s tím, že na lístečku stálo, že je u jejich dítěte podezření na poruchu sluchu, aby s ním proto navštívili specializované pracoviště v nemocnici.

„Dvacet procent dětí nepřišlo. Přitom jsme v souboru vyšetřených školáků našli dítě, které mělo jednostrannou hluchotu od narození. Nebo děti, které ihned potřebovaly sluchadlo,“ upozornil lékař.

Vyšetření není bolestivé ani nepříjemné. Například novorozencům je při screeningu vložen pouze velmi citlivý mikrofonek do zevního zvukovodu. Mikrofon snímá signál, takzvané emise, ze zevních vláskových buněk vnitřního ucha. Zjistí-li se nepřítomnost emisí, je novorozenec odeslán dále k ušnímu lékaři, kde je vyšetření opakováno. Pokud nejsou opět emise přítomny, následuje vyšetření v pedaudiologickém centru, což je pracoviště specializované na vyšetření sluchu u dětí. Po republice jich působí třináct.

„Centra jsou zodpovědná za to, že diagnostiku případné nedoslýchavosti dotáhnou do konce. Mají k dispozici řadu metod. Protože novorozenec vám neřekne, jestli slyší, nebo neslyší,“ pokračoval ve vyprávění Viktor Chrobok, který byl letos zařazen magazínem Forbes mezi padesátku nejvýznamnějších lékařů Česka.

Hluchotu nebo těžkou nedoslýchavost dnes i u nejmenších pacientů umí medicína řešit například pomocí kochleárních implantátů. „Čím dříve poruchu sluchu diagnostikujeme a léčíme, tím lépe. Sluch je důležitý pro rozvoj řeči, bez něho se nerozvíjejí řečová centra. Ideální je, aby kochleární implantace proběhla do dvou let dítěte. Centra pro kochleární implantace jsou v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové,“ dodal Viktor Chrobok.

Světová zdravotnická organizace zveřejnila výzvu k provádění screeningu sluchu tří věkových kategorií v roce 2022. V té době u nás novorozenci procházeli kontrolou sluchu už deset let. Screening předškoláků se v Česku dělá od roku 2017. Třetí skupinou jsou dospělí nad padesát let. Od ledna 2027 by měli absolvovat vyšetření sluchu i oni, a to každé dva roky.

„Během pilotního projektu pro dospělé jsme v Hradci Králové a Pardubicích vyšetřili přes tři stovky pacientů. Zjistili jsme tak, jakými metodami může sluch vyšetřovat praktický lékař. Teprve při zachycení problému bude pacient odeslán ke specialistovi ORL,“ nastínil představu lékař.

Podle Viktora Chroboka je důležité, aby součástí systému nebylo pouze vlastní vyšetření, ale i existence centrálního registru screeningů, který nyní zajišťuje Národní screeningové centrum. V něm se totiž všechna získaná data propojí s daty dalších screeningů, například genetických vad, a mohou se začít objevovat souvislosti mezi onemocněními, které dříve mohly zůstat lékařům skryté.