Článek
Jak dítě vnímá nadcházející čas strávený mimo domov, do velké míry ovlivňuje způsob, jakým mu rodiče tuto situaci představí. Pokud slyší věty typu: „Nemáme na tebe čas, proto musíš pryč,“ může se cítit odmítnuté a odloučení pro něj bude o to náročnější. Když z rodičů naopak vyzařuje zájem a snaha, aby si dítě prázdniny užilo a mělo hezké zážitky, přijímá změnu mnohem snáz a s větší důvěrou.
Velmi důležitá je i samotná účast dítěte při výběru pobytů, kde stráví prázdniny bez rodičů. Dáte-li mu možnost zvolit si, zda prázdninový týden stráví na příměstském táboře nebo na fotbalovém soustředění, získá automaticky pocit kontroly nad situací a lépe vlastní volbu přijme, než když prázdninový program dostane bez výjimek nadiktovaný od rodičů.
V okamžiku, kdy děti nejsou zvyklé spávat mimo domov, jsou mnohem lepší variantou příměstské tábory než hned pobytové. Pokud ale rodiče chtějí letní čas využít k tomu, aby se jejich dítko trošku osamostatnilo, pak týdenní pobytový tábor, kde bude znát již nějaké děti či dospělé, je určitě dobré řešení, stejně tak jako týden strávený u prarodičů.
Samozřejmě vždy je pro dítě jednodušší, když čas mimo domov tráví i s dalšími dětmi, které zná již ze školy, z kroužků apod. Výhodné také je, když dítě odjede někam, kde již někdy bylo, místo tedy dobře zná a stejně tak je dopředu seznámené s denním režimem i programem.
Odloučení bývá těžší pro rodiče
Posledních pár dní před odjezdem dítěte mimo domov často daleko citlivěji prožívají sami rodiče. Obavy, zda bude o dítě dobře postaráno, mohou být tak silné, že se přenesou i na dítě, aniž by o nich rodič sám hovořil.
Ne vždy je také dobré děti dopředu strašit tím, co všechno se může stát, jaká jim hrozí rizika a nebezpečí. Informace, které dítě dostává, by měly být pravdivé, ale zároveň podporující.
Rodiče tak mohou dopředu se svými dětmi vymyslet, čím zahnat smutek v okamžiku, kdy se jim bude stýskat. Například jakmile se mi začne stýskat, zazpívám si oblíbenou písničku, zapískám si, dám si kousek oblíbené čokolády, dám si nohu za hlavu apod.
Už samotná vzpomínka na preventivní protistýskací rozhovor pomůže usušit polovinu slz. Praktický výčet strategií, jak si pomoci v těžké situaci, zase dodá dítěti sebedůvěru a povznášející pocit, že si dokáže samo poradit.
S mobilem či bez něj
Většina odborníků se shoduje, že především na tábor by děti měly vyrážet zásadně bez mobilů. Pokud může být dítě v kontaktu s rodičem, kdykoli se mu zachce, ztratí podle nich jedinečnou možnost samo zdolávat překážky. Opakované telefonáty týkající se ústrků, které dítě zažívá, rodičům dávají obraz velkého trápení. Realita ale často bývá taková, že dítě na svou bolístku zapomene ve chvíli, kdy zamáčkne červené tlačítko na telefonu.
Pokud na mobilu trváte, pak je dobré upravit režim jeho používání. Doporučuje se určit si čas pro volání na podvečer, kdy nebude narušovat denní program. Dítě se může na večerní telefonát těšit, může si připravit, co rodičům povypráví.
Vedoucí z táborů pak všem rodičům obvykle doporučují, aby na každý den v týdnu, kdy bude dítě pryč, pro něj dopředu napsali vzkazy na pohlednice. Když dítě každý den dostane svou pohlednici, vždy je poté veselejší a mnohem lépe snáší odloučení.