Článek
Jednatřicetiletá Katherine začala o náhradním mateřství poprvé uvažovat před pěti lety, kdy se jí blízká kamarádka svěřila se svým bojem s neplodností. V té době už měla své tři děti a velmi těžce nesla, že kamarádka takové štěstí nemá. Přestože se nakonec její přítelkyně rozhodla pro adopci, Katherine se už myšlenky na náhradní mateřství nedokázala vzdát.
Před čtyřmi lety tak oslovila agenturu z Ohia, jejíž majitelku znala přes své kamarádky, a rozhodla se, že se zkusí zapsat do databáze náhradních matek. Vše samozřejmě předtím probrala i se svým mužem, který z toho sice zprvu nebyl nadšený, ale když si k tomu vše nastudoval a viděl, jak moc si to přeje, tak Katherine podpořil.
Nejprve musela vyplnit několik formulářů, v nichž uvedla, co od náhradního mateřství očekává, do jaké míry by chtěla být v kontaktu s budoucími rodiči nebo jakým způsobem by chtěla rodit. Poté absolvovala psychologické vyšetření. Odborníci museli potvrdit, že je na náhradní mateřství po psychické stránce skutečně připravená.
Následně agentura zaslala její zdravotní dokumentaci lékařům potenciálních rodičů. Poté, co si ji vybrali, s nimi absolvovala první schůzku. „Od začátku jsem si s nimi sedla. Byli jsme na stejné vlně a jejich situace mě opravdu dojala. Žena měla genetickou vadu, kterou nechtěla předat svým dětem, a její manžel, který byl v dětství adoptován, toužil po biologické rodině,“ svěřila se Katherine.
Poté přišlo na řadu sepsání smlouvy, která obsahovala i doložku s podmínkami, které by Katherine měla dodržovat. Byla zde například zmíněna kvalitní výživa či užívání preferovaných prenatálních vitaminů. Dohodli se na základní odměně 35 000 dolarů (735 000 Kč) plus 7000 dolarů (147 000 Kč) za splnění podmínek a také pravidelném měsíčním příspěvku 250 dolarů (5250 Kč) na těhotenské oblečení, léky na IVF a cestovné.
Manželé se pak rozhodli pro použití darovaného vajíčka a jeho oplodnění spermiemi manžela. Katherine otěhotněla hned po prvním embryotransferu. Zákroku se zúčastnila i budoucí maminka dítěte. Během celého těhotenství byla Katherine s manželi v kontaktu. Chodili s ní na všechny kontroly u lékaře, ultrazvuky a další schůzky.
Vše probíhalo bez komplikací a Katherine v lednu 2024 porodila zdravého chlapce. „Nikdy nezapomenu na ty pohledy novopečených rodičů na svého chlapečka, když mu přestřihli pupeční šňůru a dítě přiložili matce na hruď. V ten okamžik jsem cítila neskutečný pocit štěstí,“ tvrdí Katherine.
S rodiči je neustále v kontaktu, sami jí posílají nové fotky a videa, aby se mohla radovat společně s nimi.
I díky této zkušenosti se proto rozhodla stát se znovu náhradní matkou. Tentokrát pomohla ženě, která podstoupila částečnou hysterektomii a moc si přála dítě se svým novým partnerem.
Jelikož měla funkční vaječníky, tak mohli lékaři použít její vlastní vajíčka a spermie jejího muže. Vše opět dopadlo dobře a Katherine jim v listopadu 2025 porodila také chlapce. I s touto rodinou je v kontaktu.
Nyní zvažuje, že se stane náhradní matkou potřetí, a znovu kvůli tomu absolvuje psychologické vyšetření. Odmítá přitom, že by ji k tomu vedly peníze. Největší odměnou je podle ní vědomí, že mohla pomoci lidem, kteří by se jinak rodiči stát nemohli. „Žádné peníze na světě nemohou vyvážit hrdost a uspokojení z toho, že někomu dáte nový život, který může milovat,“ uzavřela Katherine.
