Hlavní obsah

Babské zdravotní rady přežily staletí. Rodiče jim věří dál, i když medicína dávno pokročila

Med na kašel, tvaroh na horečku nebo kola po lžičkách při zvracení. Některé zdravotní rady se v rodinách předávají po generace, přestože už je řadu let dostupná moderní léčba. Část rodičů v nich hledá jednoduchost, jistotu i pocit, že „to přece vždycky fungovalo“. Podle pediatra Cyrila Matějky však může nastat problém ve chvíli, kdy domácí pokusy oddalují skutečnou léčbu a dítě skončí v nemocnici pozdě.

Foto: Shutterstock

Někteří rodiče preferují před moderními léčivy spíše bylinky a babské rady.

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Mnoho rodičů stále využívá tradiční metody domácí léčby dětí, které znali od svých matek a babiček, i přes pokrok v medicíně.
  • Pediatr Cyril Matějka upozorňuje, že rodiče sahají po babských radách, čímž mohou zbytečně odkládat odbornou péči, která je pro dítě důležitá.
  • Mezi často předávané a neověřené postupy patří srážení horečky tvarohem či podávání koly po lžičkách při zvracení, což může oddálit správnou léčbu.
Článek

Medicína se za poslední desítky let výrazně proměnila a spolu s ní i možnosti léčby. Přesto mnoho rodičů využívá metody, které znali od svých matek a babiček. Vedle tradice v tom hraje roli také únava z dnešní doby, zahlcení informacemi a hledání jednodušších a srozumitelnějších cest v péči o děti.

„Myslím, že rodiče jsou hodně setrvační. A zároveň je tu velký strach z chemie. Lidé mají pocit, že by se všechno mělo řešit co nejpřirozeněji,“ říká pediatr Cyril Matějka.

Podle něj přitom nejde o odmítání všeho přírodního. Sám připomíná, že řada současných léků vychází z rostlinných základů a bylinky mají v běžné péči své místo. Problém nastává ve chvíli, kdy se z nedůvěry k medicíně stane automatické odmítání ověřené léčby.

„Já sám piju bylinkové čaje nebo heřmánek na spaní. Ale některé debaty dnes skoro popírají největší zdravotnické objevy posledních desetiletí. Místo rozumného přístupu vzniká pocit, že všechno přírodní je automaticky lepší než medicína,“ popisuje.

Tvaroh, ocet i ušní svíce

Jako lékař i otec se Matějka pravidelně setkává s „léčbou“, která se v rodinách drží, přestože její účinek není potvrzený a někdy mohou dítěti spíše uškodit. „Pořád vidíme srážení horečky tvarohem, octem, různými zábaly nebo obklady. Objevují se i ušní svíce nebo přesvědčení, že brusinky samy vyřeší infekci močových cest,“ říká.

Podle něj přitom rodiče nejednají ze špatného úmyslu. Babské rady pro ně často představují první krok, který mohou zkusit doma, ještě než vyhledají lékaře.

„Je to něco známého a srozumitelného. Rodiče mají pocit, že pro dítě můžou hned něco udělat. Jenže mám obavu z okamžiku, kdy se skutečná léčba začne zbytečně odkládat,“ vysvětluje.

Právě odkládání odborné péče patří podle pediatrů k největším rizikům. V nemocnicích se pak objevují děti ve stavu, který už vyžaduje invazivnější zásah. „Když přijede dítě dehydratované a musí dostat infuze, je to zbytečně náročné pro něj i pro rodiče. Pak už dítě často potřebuje intenzivnější léčbu, které se dalo předejít včasnou péčí,“ popisuje Matějka.

Velkým tématem jsou také horečky. Řada rodičů má stále pocit, že každou zvýšenou teplotu je nutné okamžitě srazit. „Denně řešíme situace, kdy rodiče snižují horečku přesně podle hranice 38,5 stupně. Přitom je důležité sledovat celkový stav dítěte, nejen číslo na teploměru,“ říká.

Mezi často předávané rady patří i podávání koly po lžičkách při zvracení. Podle Matějky je ale v tomto případě nejdůležitější, aby dítě zůstalo hydratované.

Léčba musí být šetrná a cílená

Na opatrnější přístup k léčbě upozorňuje i mezinárodní iniciativa Choosing Wisely, za kterou stojí lékařské odborné společnosti v několika zemích. Doporučení zdůrazňují, že léčba má být cílená, přiměřená a pokud možno co nejméně invazivní. U dětských pacientů odborníci opakovaně upozorňují například na zbytečné podávání některých léků, přehnané snižování horečky nebo nevhodné domácí postupy, které mohou oddálit správnou péči.

Podobné závěry přinášejí i zahraniční studie publikované v odborném časopise Pediatrics. Výzkumníci připomínají, že rodiče dnes čelí obrovskému množství protichůdných informací z internetu, sociálních sítí i rodinného okolí. Právě v nejistotě pak často sahají po známých a jednoduchých radách, které působí bezpečněji než složitá odborná doporučení.

Pokaždé jiný lékař

Důležitou roli hraje i proměna samotného zdravotnictví. Dříve rodiny často znaly svého lékaře dlouhé roky, dnes rodiče narážejí na přetížené ordinace, čekání nebo střídání doktorů. Právě v takové nejistotě se snadno vracejí staré zvyky a rady z rodiny. Často přicházejí bez složitých vysvětlení, odborných termínů a varování.

„Moje vlastní maminka, která je také lékařka, mi nedávno navrhovala dát mému čtyřletému synovi čípek na horečku. Jenže to je přesně zvyk z doby, kdy nebyly běžně dostupné sirupy pro děti. Ty postupy se prostě předávají dál,“ popisuje doktor Matějka.

Současný návrat k babským radám podle odborníků ukazuje i na rostoucí potřebu mít péči o děti více pod vlastní kontrolou. V době zahlcené doporučeními a protichůdnými názory působí známé domácí postupy na část rodičů jednodušeji a bezpečněji.

Anketa

Máte své babské rady, které podle vás opravdu fungují?
Ano, nedám na ně dopustit.
12,5 %
Ano, kombinuji je s moderní medicínou.
67,7 %
Ano, pár jich mám, ale ne vždy je využívám.
9,4 %
Ne, řídím se zásadně doporučením lékařů.
10,4 %
Celkem hlasovalo 96 čtenářů.

Výběr článků

Načítám