Hlavní obsah

Viceguvernérka ČNB: Česko je na rozdíl třeba od Maďarska v extrémně komfortní situaci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Inflace v České republice by měla v dohledné době odeznívat, shodli se v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Podle Zamrazilové se situace, kdy ekonomice hrozilo, že bude extrémně drahý plyn nebo že ho bude nedostatek, stabilizovala.

Foto: Česká televize ČT24

Eva Zamrazilová

Článek

Stanjura uvedl, že inflace v České republice může v meziročním srovnání ještě v příštích dvou měsících růst.

„Důležité je, aby kroky, které činí Česká národní banka a vláda, směřovaly k tomu, abychom se v příštím roce dostali pod dvoucifernou hodnotu inflace a do dvou let se blížili ke třem procentům,“ řekl v České televizi Stanjura.

Ministerstvo nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na 15 procent znamená bod obratu. Analytici už dřív upozorňovali, že říjnovou inflaci zkreslilo započtení úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil. Podle Stanjury je třeba sledovat hlavně meziměsíční trend inflace.

V září vzrostla meziroční inflace v Česku na 18 procent a patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychleji rostly ceny pouze v pobaltských zemích a v Maďarsku, v eurozóně byla inflace deset procent.

Inflace v Česku byla v říjnu 15. nejvyšší v Evropě

Ekonomika

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v pořadu uvedla, že očekává, že inflace se dostane setrvale na jednociferné hodnoty během druhého čtvrtletí příštího roku, varovala ale také, že pokud nebude výrazně snížen strukturální deficit, nebude možné udržovat za rozumnou cenu inflační cíl.

ČNB vydala v září na intervencích na podporu koruny 2,6 miliardy eur (63,2 miliardy korun). Od května centrální banka takto utratila 25,5 miliardy eur (619,8 miliardy korun), což je zhruba 16 procent devizových rezerv z jejich maximálního objemu v letošním dubnu.

Zamrazilová k tomu v neděli poznamenala, že šlo spíše o kratší, dražší epizody, které ale už v dohledné době nečeká.

„Hodně špatná situace vypadala v době, kdy se zdálo, že ekonomika bude mít nejen extrémně drahý plyn, ale že ho nebude mít vůbec! Situace se svým způsobem stabilizovala. Česko je – na rozdíl třeba od Maďarska – v extrémně komfortní situaci,“ uvedla Zamrazilová.

Maďarská cesta: Závislost na ruském plynu trvá a cena je teď vyšší, než má EU

Ekonomika

Maďarsko sází na dovoz energií z Ruska, zatímco většina Evropy se od nich snaží po ruském útoku na Ukrajinu odstřihnout, nebo alespoň zamezit tomu, aby je Rusko nemohlo používat k politickému nátlaku.

Míra inflace v Maďarsku v říjnu vzrostla na 21,1 procenta. Maďarský statistický úřad uvedl, že se nadále zvyšovaly zejména ceny energií a potravin.

Ceny energií pro domácnosti se meziročně zvýšily o 64,4 procenta, ceny potravin pak o 40 procent. Z toho vejce jsou dražší téměř o 88 procent, chleba o 81 procent a mléčné výrobky o více než 75 procent ve srovnání s loňským říjnem. Meziměsíčně se ceny pro spotřebitele zvýšily o dvě procenta.

Ekonomové čekají v Maďarsku v nadcházejících měsících další růst cen, i když vláda zavedla cenový strop na pohonné hmoty, účty za energie pro domácnosti s průměrnou spotřebou, úroky hypotečních úvěrů a základní potraviny.

Mezi ministry maďarské vlády se mluví o tom, že inflace by se do konce roku mohla dostat až na 25 procent, uvedla agentura Reuters. Vláda proto zvažuje stanovení dalších cenových stropů na potraviny.

Úžasná čísla, pochvaloval si Síkela. V Česku se spotřebovalo o 28 procent méně plynu

Domácí

České ministerstvo financí tento týden pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta.

Reklama

Výběr článků

Načítám