Článek
K životu jim stačí jen prostor ozářený reflektory, které spoře osvětlují podzemí a vytvářejí dojem, že příchozí vstoupil do královského sálu nebo do trpasličí říše z filmové ságy Pán prstenů. Vlhkomilné a stínomilné řasy, mechy a kapradiny si vystačí s vodou rozptýlenou ve vzduchu a zdrojem živin je pro ně i vápno z malty ve zdivu. Rostou rychle, některé mají už několik centimetrů.
Jde o takzvanou lampenflóru, což je skupina nižších rostlin a mikroorganismů, které se vyvíjí v okolí umělého osvětlení. Najít ji lze i ve veřejnosti zpřístupněných jeskyních. Na Žlutém kopci se jí daří zvláště ve vodojemu číslo 1, protože je tam klasické cihlové zdivo.
„Prakticky v každém rohu, kde je světlo, něco roste,“ řekl Novinkám Jiří Gregor ze sdružení Brněnské podzemí. Ve skutečnosti jde doslova o záplavu zeleně. Vyjádřeno matematicky; ve vodojemu 1 je celkem 60 sloupů, každý má čtyři strany, což je 240 míst se zelení. Z jedničky lze projít ještě do dvojky a trojky. Poslední vodojem je betonový, v němž je zeleně nejméně.
Za rok se vytvořilo v podzemí druhově poměrně pestré společenstvo rostlin. Jedna z největších kapradin je pravděpodobně kapraď samec (Dryopterix filix-mas). Vedle něj lze nalézt sleziník nepravý (Asplenium adulterium).
Na zdi u východu čeká na příchozí řasa játrovka (Marchantia), jiné druhy žijí patrně v kombinaci s mechy druhu Porella a s rašeliníky. Zeleň ve vodojemech zatím nebyla zcela zmapována. A ze zdí spolu s ní vyrůstají samozřejmě i houby.
Na stěnách brněnského vodojemu se uchytil sleziník nepravý.
„K životu stačí těmto rostlinkám neuvěřitelně málo, a protože se šíří sporami, tedy vzduchem, jsou to velcí cestovatelé. Ono jim bohatě stačí, že je zajištěn průchod do podzemí. Už jen to pravidelné otvírání dveří jim pomyslně otvírá také cestu do podzemí,“ řekl Novinkám botanik a mykolog Radomír Němec z Jihomoravského muzea ve Znojmě, kde mají podobnou raritu.
Pěstovaly je naše babičky
Tou raritou je myšlena kapradina netík Venušin vlas (Adiantum capillus-veneris). Běžně roste na Kanárských ostrovech a také ve Znojemském podzemí, což je rozsáhlý systém tajemných historických chodeb ze 14. století. Netíky kdysi babičky hojně pěstovaly jako pokojovku. Šíří se výtrusy, které se zatoulaly až pod zem a našly si k životu pohodlná místečka přímo pod světly reflektorů. A podzemí se zelená.
Netík Venušin vlas ve Znojemském podzemí je místní raritou.
Vodojemy na Žlutém kopci navštívilo už přes 150 tisíc lidí. Kochají se pohledem na monumentální sloupy ukryté v šeru, i na světelné show, které pro ně připravil kreativci z uskupení Visualove. „Pozornosti milovníků přírody by určitě neměly uniknout ani rostliny. Uvidíme, jak se jim v podzemí bude dařit a kolik prostoru si pro sebe nakonec zaberou,“ dodal Němec.
