I rostliny cestují po celém světě. Nové invazní druhy našli v Podyjí

„Asi nejzajímavější je putování pryšce, na kterého jsem náhodou narazil na autobusové zastávce na okraji Znojma, kde si vesele rostl v prasklině na chodníku. V Podyjí nebyl až dosud zaznamenán,“ řekl Novinkám botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec.

Pryšec je podle Němce typický uprchlík z květináče. Pochází z Ameriky, po světě se šíří v podstatě jako plevel v květináčích, v nichž se pěstují a prodávají všeobecně rozšířené levandule. Stačí je pak jen vysadit někde na balkoně nebo na záhonku u domu – a rychle prchá. Typické pro něj je, že po ulomení lístku ze stonku vytéká bílý latex.

Odborníci radí jej na potkání vytrhávat.

„Zhruba v polovině letošních letních prázdnin se u nás rozšířil doslova po celém hřbitově. Nejprve ve spárách dlažby, pak v kamíncích na hrobech a poté někde vytvořil souvislé plochy i v rašelině a hlíně jednotlivých hrobů. Lidé ho prý začínají mít v dlažebních spárách i doma na dvorech,“ popsala šíření pryšce skvrnitého v Ratíškovicích na Hodonínsku Irena Bařinová. I tam se rostlina dostala.

Větší problém bude s chlupatkou huňatou. Pochází z Asie, na Moravu doputovala až z Ameriky, a to s osivem kukuřice. Jde o vysoce odolný plevel, na které herbicidy a jakékoli jiné postřiky nezabírají. Před pár lety se chlupatka objevila v Šatově u Znojma a šíří se dál. Škody na úrodě sice nepůsobí, už nyní je podle odborníků jasné, že bude náročné se jí zbavit.

„Další zajímavostí je ditrichie smradlavá známá i jako omanka vonná. Je to rostlina, která rozděluje lidi na dva tábory; jedněm smrdí a nemohou ji vystát, druhým voní,“ uvedl botanik.

Tato rostlina pochází z jihu Evropy. Hojně byla kdysi vidět u silnic v Německu, odkud patrně přes Prahu doputovala na Moravu. U některých lidí může vyvolat kontakt s ní alergickou reakci.

Němec zdůraznil, že některé nepůvodní rostliny ve střední Evropě za dlouhá staletí zdomácněly a jsou považovány za součást její přírody. Příkladem je všem dobře známá kokoška pastuší tobolka, která se sem dostala před zhruba šesti tisíci lety s prvními zemědělci z Asie.