Hlavní obsah

Vodní a větrné mlýny: památky, které najdete po celém Česku

19. 9. 2021, 13:02
Právo, Markéta Mitrofanovová

Na výletech do přírody po celém Česku můžete narazit na vodní či větrné mlýny, z nichž některé vznikly už před stovkami let. Najdeme jich u nás tisíce, mezi nimi i ty, které byly prohlášeny za technickou památku. Většinou patří obcím, krajům nebo soukromým majitelům a to, že dosud stojí, je výsledkem práce nadšenců i finančních investic.

Foto: ČTK

Buškův hamr v podhůří Novohradských hor stále funguje.

Článek

Některé, zpravidla vodní mlýny v atraktivních lokalitách, noví vlastníci přestavěli na penziony, další slouží jako muzea, kde se veřejnost může seznámit s fungováním mlecího zařízení, jiné jsou nepřístupné a zůstávají „jen“ neodmyslitelnou součástí krajiny.

V mlýnech se nezpracovávala pouze mouka, ale například i zlatá ruda nebo kůra ze stromů. U řek a potoků vznikaly také hamry, kovárny poháněné vodním kolem.

Evropský unikát

První zmínka o vodním mlýnu v Hoslovicích na Strakonicku pochází z roku 1352. Poslední majitel areálu tvořeného i několika hospodářskými budovami, který zemřel před 17 lety, odmítal technický pokrok, takže objekty vypovídají o tradičním venkovském způsobu života v 19. století. Mlýn s obytnou částí, chlévy, kůlnou, stodolou a rybníčkem s náhonem představuje v rámci Evropy unikátní celek. Otevřeno je od dubna do října a prohlídku je možné absolvovat i s průvodcem.

Mosty jako památky: Napříč Českem jich můžete spatřit desítky

Tipy na výlety

Nedaleko rakouských hranic na Znojemsku se v obci Slup nachází jeden z našich největších vodních mlýnů založený řádem cisterciaček v renesančním slohu. Na Mlýnské strouze, která přivádí vodu z Dyje, byl poprvé doložen v roce 1512. Jeho zařízení se v drtivé většině nedochovalo.

Foto: Profimedia

Vodní mlýn ve Slupi na Znojemsku patří k největším u nás.

Technické muzeum v Brně tu shromáždilo exponáty odjinud a otevřelo expozici mlynářství a mlecích strojů, která získala ocenění Gloria musaealis za muzejní počin roku 2009. Zařízení pohání čtyři nově instalovaná vodní kola a elektromotor.

Rudrův mlýn

Jen minutu chůze od známé sochy literární babičky s vnoučaty u východočeských Ratibořic najdete Rudrův mlýn a mandl poháněný vodním kolem. Mlýn v údolí Úpy byl poprvé zmíněn v roce 1582, mandl, který je stále funkční, vznikl až v 19. století. V obou objektech se dnes nachází expozice, přičemž mlýn byl v roce 1950 rekonstruován do podoby, kterou zažili hrdinové nejznámější knihy Boženy Němcové.

Foto: ČTK

Rudrův mlýn v Babiččině údolí.

V podhůří Novohradských hor stojí jeden ze tří funkčních hamrů u nás. Z centra obce Trhové Sviny k němu po naučné stezce dojdete za necelou půlhodinu. Jeho tři kola jsou schopna uvést do chodu dubový buchar, se svými třemi sty kilogramy největší v ČR, brus a dmychadla u výhně.

Založen byl v roce 1780 a fungoval do roku 1948, kdy majitel Bušek onemocněl a nemohl v řemesle pokračovat. Vyrábělo se v něm železné zemědělské nářadí a nástroje jako pluhy, sekery, lopaty, kladiva.

Nadšenci tu v první polovině 90. let minulého století vybudovali muzeum, jehož součástí je i původní nářadí hamerníka. Prohlídky s výkladem jsou možné od května do konce září.

Také návštěvníci Šlakhamru, známého rovněž jako Brdíčkův mlýn, zhruba pět kilometrů od Žďáru nad Sázavou mohou vidět fungování vodního kola potřebného pro provoz bucharu. Hamr, který zpracovával železnou rudu vytěženou v okolí, vznikl na samotě v údolí Sázavy v 15. století a sloužil asi dvě stě let. Následně až do druhé světové války se objekt využíval jako obilní mlýn.

Zlatokopecký skanzen

Na naučné stezce Údolí ztracených štol u Zlatých Hor v Jeseníkách najdete Zlatokopecký skanzen, jehož součástí jsou repliky zlatorudných mlýnů postavených na řece Olešnici podle dobových nákresů. Jejich kola jsou umístěna v kaskádě a dřevěné stroje v mlýnicích drtí horninu stejně jako ve středověku. Součástí prohlídky mlýnů, kterou lze absolvovat od května do srpna, je mimo jiné rýžování zlata.

Foto: ČTK

Repliky mlýnů, které zpracovávaly zlatou rudu, jsou součástí skanzenu u Zlatých Hor v Jeseníkách.

V Cholticích na Opavsku najdete větrné kolo s největším průměrem v Česku — 17,3 metru. Dřevěný mlýn zvaný „větřák“, k němuž patří, stával od roku 1833 jinde, ale původní majitel ho rozebral a nový mlynář zvolil současnou lokalitu. Podobné stěhování nebývalo u dřevěných mlýnů nic výjimečného. Původnímu účelu sloužil do roku 1941, po válce se v něm jen šrotovalo a po vzniku JZD se přestal využívat a chátral.

Už v roce 1969 tu vznikla expozice sekernického nářadí a potřeb pro hospodářství a domácnost. Jako první mlýn u nás byl zpřístupněn veřejnosti a jeho prohlídky je možné rezervovat na stránkách obce Litultovice, k níž Choltice patří.

Jen osm minut jízdy autem stojí od roku 1810 na samotě v polích Raabův mlýn. Fungoval do roku 1952, kdy byl konfiskován. Po více než dvaceti letech dostal novou střechu a křídla, později se na opravě pracovalo v rámci akce Brontosaurus.

Nejkrásnější vodopády České republiky aneb Několik tipů na hezký výlet do přírody

Cestování

Stěhování zažil i mlýn Starý Poddvorov na Hodonínsku stojící na kopci uprostřed vinic a sadů. Několikrát se přesouval kvůli změně majitele, jednou ho „přemístila“ vichřice. Mlelo se v něm až do roku 1941, krátce i po válce. Zrekonstruovat ho nechala obec Starý Poddvorov, na jejíchž stránkách lze objednat prohlídku.

Dalším putujícím objektem je větrný mlýn v Kloboukách u Brna. „Větřák“ německého typu z roku 1748 fungoval do roku 1938, kdy ho majitel rozebral a chtěl prodat na palivové dřevo. Nakonec ho za stejnou cenu odkoupila a zrekonstruovala Občanská záložna v Kloboukách, jenže postupující Rudá armáda ho srovnala se zemí. Místní se se ztrátou nehodlali smířit, a tak se rozhodli přivézt starý mlýn odjinud. V 80. letech minulého století pak na něm pracovali v rámci brigád.

Maršálkův mlýn z roku 1837 je jedním z nejzachovalejších „větřáků“ v Oderských vrších. Sloužil až do okupace a na konci války ho poškodily bojové operace. V padesátých letech minulého století prošel velkou rekonstrukcí a příležitostně byl v provozu i po roce 1980. Současný majitel je potomkem posledního mlynáře. Objekt v obci Partutovice slouží jako rodinné muzeum, přičemž majitelé bydlí v přilehlém stavení a na požádání mlýn ukážou.

Jedinečná turbína

Z kamenných větrných mlýnů stojí za zmínku stavba v Ruprechtově na Vyškovsku. Vybudována byla v roce 1873, jenže o devět let později se přihnala vichřice a velkou část objektu smetla. Tehdejší majitel musel nechat vyrobit nové zařízení a součástky. Jednou z novinek byla takzvaná Halladayova turbína s dvojitým ocasním kormidlem, která zvyšovala výkon a u nás se vyskytovala jen ojediněle.

Když v roce 1890 udeřila další vichřice, mlynář se rozhodl prodat mlýn svému zeti. Další majitel ho chtěl nechat zbourat, k čemuž však nedošlo. Po roce 1989 se mlýn dostal zpátky k dědicům původního majitele, kteří ho i s turbínou obnovili na základě jediné zachované fotografie. Veřejnosti přístupný mlýn je jako technická památka navržen na seznam UNESCO.

Foto: Profimedia

Ruprechtov s unikátní turbínou.

Jedním ze symbolů Moravského krasu je větrný mlýn v Rudici z roku 1865. Když mu v roce 1925 bouře poničila perutě, mlynář už větrné kolo neopravoval a mlecí zařízení přestavěl na elektrický pohon. Za protektorátu byl objekt zavřený, aby se v něm nemohlo nelegálně mlít. Po válce prošel rekonstrukcí, ale mlecí zařízení už obnoveno nebylo. Dnes v něm najdete muzeum a infocentrum Moravského krasu.

Ve tvaru kužele

Větrný mlýn Kuželov z roku 1842 stojí poblíž česko-slovenské hranice v Bílých Karpatech. Jeho výrazně kuželovitý tvar nemá v našich zemích obdoby. Od konce první světové války se v něm pouze šrotovalo a v roce 1941 byl zapečetěn.

Technické muzeum v Brně, které mlýn spravuje, ho uvedlo do provozuschopného stavu a zpřístupnilo veřejnosti. Ve třech podlažích je uloženo původní technické zařízení a v přilehlých objektech expozice horňáckého bydlení a hospodaření na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Foto: ČTK

Mlýn v Kuželově znovu zprovoznilo Technické muzeum v Brně.

Na mlýnu ve vojenském újezdu Libavá se podepsal pobyt sovětských vojsk. Byl značně zdevastovaný, chyběla mu střecha, uvnitř se válely kusy podlahy a mlecího zařízení, vnitřek byl popsán nápisy v azbuce. O čtyři roky později byl vyhlášen kulturní památkou a následně prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Obdivovat ho lze pouze zvnějšku.

V širším centru Třebíče naleznete mlýn z roku 1836, který je neobvyklý svým tvarem a helmovitou šindelovou střechou. Nikdy se v něm nemlelo obilí, ale drtila se tu smrková kůra na výrobu třísla, které používaly místní koželužny při činění kůží na výrobu obuvi. V roce 1929 ho odkoupila obec a desítky let sloužil jako ubytování pro sociálně slabé. Letos se po rekonstrukci otevřel veřejnosti jako muzeum mimo jiné s expozicí o koželužství a životě ve mlýně.

Mlýn u obce Vrátno na Mladoboleslavsku z roku 1870, na jehož stavbu byl použit kámen z okolních pískovcových lomů, stojí na samotě v polích. Na počátku 20. let dvacátého století byl již opuštěn a zařízení rozebráno místními obyvateli, až z něj zbyly jen holé stěny bez střechy. V rámci rekonstrukce po roce 2000 dostala třípodlažní budova i hřídel s větrným kolem, které je zmenšenou a nefunkční replikou toho původního. Mlýn patří soukromníkovi a momentálně je veřejnosti nepřístupný.

Výlety do roklí. Turistika, která zaujme děti

Cestování

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Výběr článků