Hlavní obsah

Vlašimský zámecký park kdysi zdobila řada podivuhodných staveb

30. 11. 2022, 15:21

Vlašimův majetek je původní význam jména města Vlašim ve středních Čechách. V písemných dokumentech se připomíná roku 1318 jako de Wlassimie, v německé podobě Pleszin (1353), popř. Flesching (1431).

Foto: Vratislav Konečný

Vlašimský zámek patřil do roku 1945 Auerspergům.

Článek

Do města mě přivádí rozsáhlý zámecký park, na jehož okraji je postaven zámek.

V parku je nádherně, sice tu řádila v roce 2013 vichřice, která vyvrátila řadu mohutných stromů, ale čas šrámy zahladil a jeden z nejhezčích zámeckých parků v anglickém stylu u nás je v plné kondici.

Dovnitř se dostanete některou ze tří velkých novogotických bran postavených před polovinou 19. století. Ve Znosimské je cukrárna, v Domašínské restaurace a ve Vlašimské výstavní síň Podblanické galerie.

Foto: Vratislav Konečný

Vlašimská brána s expozicí galerie se nachází u vchodu do zámku.

Mocní a bohatí Auerspergové

O park se zasloužili poslední majitelé Auerspergové (slovinsky Turjačani či Turjaški), kteří vlašimské panství vlastnili od roku 1744 do konce druhé světové války. Rod původem z Kraňska patřil mezi nejvýznamnější a nejzámožnější v monarchii. Měli majetky na území dnešního Česka, Rakouska, Německa, Itálie, Polska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska.

U nás působily dvě knížecí a jedna hraběcí větev. Knížecí byla vlašimská a žlebská, hrabata působila v severozápadních Čechách na panství Hřebeny / Hartenberk.

Anglický park zdobilo několik časem poničených drobných staveb, z nich nejznámější je Čínský pavilon, který prošel v letech 2006 až 2008 rekonstrukcí, ale okolí už se nepodobá původnímu.

Foto: Vratislav Konečný

Jediná věž, která objektu zbyla.

Čínská oblast v parku

Z informační tabule se dozvídám, že stavba vznikla kolem roku 1780 a je nejstarším dochovaným pavilonem v republice.

Vlašimský pavilon byl součástí areálu zvaného „China“, který dominoval parku. Střechu zdobí čínský drak, původně jich bylo osm, pod střechou je jakási kaligrafie. Ta nahradila původní čínské nápisy a ty nynější nedávají smysl. Plechové „zvony“ nahradily z pochopitelných důvodů skleněné, které ve větru hrály několik oktáv.

Foto: Vratislav Konečný

Čínský pavilon po nedávné rekonstrukci, na infotabuli je vizualizace, jak to kdysi v jeho okolí vypadalo.

Foto: Vratislav Konečný

Čínský pavilon

Ještě kolem roku 1860 se podle vyobrazení do pavilonu vstupovalo ze sousední věže. Pavilon byl zařízen čínským nábytkem a porcelánem. Dnes by to muselo být s ochrankou a pod proudem. U pavilonu stála pagoda se skleněným zvonem. V paviloncích po stranách byl kulečník a kavárna. Mezi tím stály klece s cizokrajným ptactvem.

Zaniklá romantika

V parku, na okraji svahu nad Blanicí, stojí napodobenina středověkého hradu s palácem a věží, tzv. starý hrad. Také on podle fotek vypadal jinak, nemluvě o mobiliáři. Byl tu nábytek, který před užaslými návštěvníky zajížděl do podlahy.

Mohutná zřícenina hradu Perštejn je velkou záhadou

Cestování

O Měsíčním ostrově s glorietem a Kanárčím ostrově se jen ví, že existovaly. Park je krásný i sám o sobě, nádherné dřeviny souznící s neregulovanou Blanicí se tak trochu podobají parku u zámku v Průhonicích. Ten je mnohem botanicky pestřejší, ale luzná příroda ho připomíná.

Parkem se vine naučná stezka s délkou asi tři kilometry, která nás zase zavede k zámku.

Foto: Vratislav Konečný

Zámecký interiér

Ničivý požár

O požáru píše historik a archivář V. V. Tomek: „Za starodávna býval hrad tento obklíčen příkopy s mostem zdvíhacím a vysokými náspy, opevněn několika okrouhlými baštami a dvěma věžemi, ze kterých po divochtivém požáru 1627 zachovala se jen jedna nárožní, dole kulatá, nahoře osmihranná. Také bašty až na jednu zmizely docela.“ (Čas hradů v Čechách, 2, strana 80)

V parku, kde se dříve proháněla lovná zvěř, možná zahlédnete veverky. Aspoň něco.

Z hradu zbyl zámek, sice požárem poničený, ale stále velkolepý. Sídlo založili pánové s orlicí coby erbovním znamením, první se připomíná roku 1318 Hynek z Vlašimi. Velmi důležitými osobnostmi byli páni z Vlašimi a Jenštejna, například Jan Očko z Vlašimi, rádce Karla IV. a pražský arcibiskup.

Foto: Vratislav Konečný

Připomínka života posledních majitelů

Konfiskované panství

Významnými byli Trčkové z Lípy, ti tu vládli přes století a hrad rozšířili. Zajímavou osobností byl Jan Ostrovec z rodu Ostrovců z Kralovic. Za stavovského povstání proti císaři byl jedním z direktorů čili vůdců stavů. Měl být na hrdle „mečem odpraven“, ale unikl čepeli kata Jana Mydláře a dostalo se mu doživotního žaláře. Po Bílé hoře se přerozděloval majetek, v Lichtenštejnském paláci na Malé Straně se šmelilo s konfiskáty ve velkém. K tomu ještě obrovské úplatky za různé pardony, přesuny panství, vše ale tak, aby se dostalo i na panovníka.

Po Ostrovci zůstal ve zkonfiskované Vlašimi rozestavěný renesanční zámek a pověst, která dodnes jitří fantazii. Stavovský poklad se neznámo kam ztratil, mnozí se domnívali, a asi domnívají, že skončil na zdejším zámku.

Foto: Vratislav Konečný

Nádvoří, v pravé polovině zámku se nachází muzeum.

Vlašim připadla roku 1622 členovi mimořádného císařského soudu Friedrichu z Talmberka. Byl to ortodoxní katolík, který na panství striktně prosazoval vymýcení protestantismu.

Poddaným se to moc nelíbilo, roku 1627 se vzepřeli a vypálili zámky ve Vlašimi a Domašíně. Vlašimskému hejtmanovi vzbouřenci usekli hlavu a nabodli na tyč.

Další Talmberk, František Vilém, nechal sídlo po roce 1654 rozšířit. Po něm již přišli zmínění Auerspergové. Zámek byl později přestavěn barokně a v 1. polovině 19. století klasicistně. Čestný dvůr je uzavřen branou z roku 1846 a plastikami lvů. Pravý se mračí, údajně na Čechy, které neměli majitelé v lásce.

Foto: Vratislav Konečný

Zbraňové sbírky v muzejní expozici

Muzeum s bohatými sbírkami

V pravém křídle zámku se nachází Muzeum Podblanicka, v přízemí pak komnaty věnované posledním majitelům. Patro zabírají regionální sbírky, přírodopisné exponáty, část je věnována dějinám muniční firmy Selier & Bellot. Zbraním i střelivu. Je tady toho k vidění hodně, pokud chcete alespoň trochu vniknout do tajů expozice, je to minimálně na tři hodiny.

Možné je rovněž navštívit zámeckou kapli, vyhlídkovou věž a lapidárium ve sklepě.

Z nádvoří se vchází do stylové restaurace U Blanických rytířů. Levé křídlo patří škole.

Další tipy: stará radnice, pozdně gotický kostel sv. Jiljí, židovský hřbitov, naproti záchranná stanice pro hendikepované živočichy. V blízkosti Vlašimi vrch Velký Blaník s rozhlednou, zámek v Louňovicích, románský kostel a farní muzeum v Kondraci.

Chloubou choltického zámku je kaple s postavami největších světových kacířů

Cestování

Reklama

Související témata:

Výběr článků