Chloubou choltického zámku je kaple s postavami největších světových kacířů

Což je chyba, protože dvoukřídlá stavba s prosklenými arkádami stojící v městečku nedaleko Pardubic má co nabídnout.

Zámek je polovinou zamýšlené stavby, měl být čtvercový, se třemi křídly kolem čestného dvora, čtvrtou stranu měla tvořit zeď uzavřená mříží. Středem měla být kaple postavená v ose jižního křídla. Z velkolepého plánu sešlo kvůli nedostatku peněz.

Pokud přijedete autem, zaparkujete nedaleko zámku, horší je to přijet vlakem, to se projdete dva kilometry, zpočátku si musíte hlídat směr, tabulky ukazující cestu jsou téměř nepostřehnutelné.

Pak narazíte na červenou turistickou značku a jde to samo. Po projití mříží se octnete na čestném dvoře. Menší stavba po levé ruce je pokladna a malá výstavní síň, stojí v místě původní tvrze.

Na zdi je připevněna tabule připomínající, že se tu narodil básník Bohdan Jelínek, ale hlavně malíř, portrétista a zhotovovatel oltářních obrazů Josef Vojtěch Hellich, jehož vyobrazení spisovatelky Boženy Němcové je všeobecně známé. Tedy těm, kdož se trochu zajímají o historii.

Pokud vezmeme exkurzi choltického objektu v kostce, tak se původní gotická tvrz v průběhu staletí stala od 16. století renesančním zámkem. Ten zanikl po přestavbě na barokní objekt zbudovaný Thuny v letech 1663 až 1678.

Dvoukřídlou budovu s výraznou fasádou a zasklenými arkádami v přízemí podtrhuje vyčnívající polygonální zámecká kaple zasvěcená svatému Romediovi, která je nejdůležitější částí choltického zámku. Je původní, na rozdíl od dalšího svozového inventáře.

O vyprázdnění zámku se postarala německá armáda, poté zde rabovali osvoboditelé RA a korunu všemu nasadili po odchodu ozbrojenců místní i přespolní, ti dokradli zbytek.

Thunové byli zarputilými katolíky. O to víc je unikátní, že v bohatě zdobené kapli s nádhernou výmalbou a sochařskou a obrazovou výzdobou jsou umístěny štukové postavy osmi největších škůdců církve – arcikacířů.

Společnost svatým dělají Areios, Manes, Šimon Mág, Nestorios, Jeroným Pražský s Janem Husem a Luther s Kalvínem.

Je pravděpodobné, že projektantem kaple byl hrabě Romedius Konstantin Thun. Hraběcí rod byl velkým vyznavačem tohoto v Tyrolsku oblíbeného světce, svatý byl v zemi uctíván od 12. století. Patronátní právo na svatyni získali Thunové od papeže Lva X. roku 1514.

Romedius, oblíbené jméno u Thunů, byl šlechtic z Thauru u Innsbrucku. Majetek rozdal kostelům v Augspurgu a Tridentu. Vydal se s dvěma poutníky do Říma. Když se vracel domů, zakousl jeho koně medvěd, a protože Romedius nechtěl jít pěšky, huňáče si osedlal. Nakonec žil jako poustevník v údolí Val di Non u města Sanzeno. Mezi světce určitě nebyl povýšen za toto cirkusové číslo, ale za obdarování církve.

Z kaple se prochází na prohlídku sakristií, kde je na futru dveří pozoruhodnost. Křídou namalovaný nápis K+M+B 1948.

Vydržel tu přes všechny peripetie, kterými si prošel v následující době choltický zámek. Obec získala zámek s parkem, v roce 1947 tu stát otevřel ozdravovnu pro předškolní děti.

Od roku 1991 zámek spravuje obec, v jedné části je historické muzeum, sala terrena, barokní lékárna, archeologická expozice, knihovna s čítárnou, obřadní síň, ve druhé expozice pro děti – muzeum vodníků, za patrona mají Josefa Dvořáka. Další je expozice černého divadla, kde se s nasvícenými pohádkami dozvíte, jak takové divadlo funguje. V objektu je restaurace.

Choltice, ač malé, jsou plné různých akcí, například: Dětské sbory zpívají s choltickým vodníkem, Festival chrámových a kostelních sborů, pivní slavnosti, Za strašidly na choltický zámek, koncerty, divadelní představení…

Tipy v okolí: historický Heřmanův Městec, rozhledna Barborka, Svojšická tvrz…