Článek
Alberobello v jihovýchodní Itálii vzniklo v 17. století jako provizorní koloniální osada. Oblast si tehdy začal podmaňovat šlechtický rod z Conversana, který osadníkům zakázal používat při stavbě obydlí maltu. Aby se domy mohly následně rychle zdemolovat.
O století později ale získalo městečko svobodu. Domy se tedy nebořily, naopak ještě dnes v nich místní žijí. Ve čtvrti Piccolo lze nahlédnout do zdejší každodenní rutiny, vzdálenější čtvrť Rione Monti je pak vyhrazena pro turisty.
Křivolaké uličky Alberobella jsou plné turistů.
Na vrcholku stejnojmenného kopce byl v minulém století vystavěn kostel přesně zapadající do stylu místní architektury. Kostel sv. Antonína, jedna z oblíbených turistických zastávek v Alberobellu, prošel před osmi lety rekonstrukcí. Na každoroční příval návštěvníků je tedy v plné síle.
Architektonickým lákadlem jsou nejen díky vápnu zářivě bílé a zdánlivě chatrné zdi místních domků, ale také jejich šedivé kupolovité střechy, které zdálky působí trochu jako bohatá úroda žampionů. Městečko Alberobello se v roce 1996 stalo součástí světového dědictví UNESCO.