Hlavní obsah

V norském Oslu lze prožít pravou zimní pohádku

Právo, Bohuslav Borovička
Oslo, Norsko

Metropole Norska je městem, v němž se všechno zdá být opravdové. Když je hezky, dá se ještě v říjnu ležet v parku na trávě, a když je ošklivo, tak od moře duje ledový vítr a vlhký chlad proleze úplně všude. Když se do toho v sobotu večer mladí Norové dají, tak řvou na ulicích až do čtyř do rána.

Foto: Profimedia.cz

Žulové sochy ve Vigelandově parku

Článek

Úvodem je třeba říci, že ne všichni Norové pocházejí z Osla. Například král Harald pochází z Askeru, v němž strávil dětství a kde má jednu ze svých rezidencí. Z Osla je necelá desetina obyvatel, zbývajících asi 3,5 miliónu Norů žije ve městech a vesnicích, které jsou řídce roztroušeny po této velké a krásné zemi.

V okolí metropole

Máte-li v Oslu den volna, musíte pečlivě vážit, jak s ním naložíte. Město to není velké, ale k vidění je toho spousta. Máte-li štěstí a je hezky – Oslo je označováno za nejslunnější metropoli Skandinávie – můžete jet na dnes už skoro legendární Holmenkollen (poslední zastávka metra, trasa číslo 1), lyžařský můstek, kde je i muzeum lyžování, a je to místo potvrzující skutečnost, že z Osla je vidět hodně daleko.

Foto: Profimedia.cz

Jeden ze skokanských můstků a běžecký areál Holmenkollen

Z můstku uvidíte celé zelené město, sestávající ze 40 ostrovů, a ještě hodný kus země kolem něj. Další možností je vypravit se na Bygdoy, jeden z výběžků členitého Oslofjordu. Tam naleznete několik muzeí, letní královskou rezidenci, parky, bílé domky a atmosféru, která spíše než blízkou metropoli připomíná zimní pohádku.

Na Bygdoy jezdí autobus číslo 30 nebo pendlující člun, jakýsi vodní autobus. Jedno z muzeí na Bygdoy je Norsk Folkenmuseum, v němž uvidíte za pár hodin celé Norsko. Kromě samotného muzea je to skanzen, ve kterém jsou nejen jednotlivé stavby, ale i soubory tvořící vesnickou náves, městečko ze 30. let minulého století, je tam nádherný dřevěný kostel z roku 1200 a spousta dalších zajímavostí.

Ulicemi města

Na procházku se můžete vypravit i po centru Osla. Královský palác a na druhém konci Karl Johans gate (tamního Václaváku) Stortinget, tedy parlament. Radnice, v níž se od roku 1990 každoročně uděluje Nobelova cena míru, univerzita, jejíž aulu pomaloval umělec světového jména Edvard Munch. Ten má v Oslu své muzeum (autobus číslo 20 nebo metro do stanice Toyen), které bezesporu také stojí za návštěvu.

Foto: Profimedia.cz

Jednou z dominant norské metropole je radnice, v níž se každoročně uděluje Nobelova cena míru.

Kousek od středu města na návrší nad mořem je pevnost Ankerhus. Postavili ji poté, co tehdejší město lehlo v roce 1624 popelem, a od ní se pak do dnešní podoby rozrůstala Christiania – dnešní Oslo. V pevnosti si lze prohlédnout model někdejší Christianie, navštívit muzeum ukazující Norsko za druhé světové války, jehož expozice začíná novinovými zprávami o Mnichovu a obsazení českého pohraničí.

Elegantní i nedbalé

Chodit po Oslu, po jeho centrální části, je zajímavé nejen kvůli pozoruhodnostem, o nichž byla řeč, ale i pro pocit. Je to město elegantní se spoustou drahých a hezkých obchodů, ale i město, které tak trochu hledá svou tvář. Mezi McDonaldy a Pizza Huty a Mövenpicky se vtěsnaly irské a skotské puby, Woodstocky, ale podniky s cedulí „pravá norská hospoda“ jsem tam neviděl.

Foto: Profimedia.cz

Národní divadlo v norském Oslu

Do roku 1905 bylo Norsko švédské a předtím dánské. Do konce roku 1924 se Oslo jmenovalo Christiania. Dnes je to město elegantní i evropsky nedbalé, což je patrné v neformálnosti obyvatel. Z pohledu návštěvníka se navíc zdá být městem velmi mladým. A ještě jedna pozoruhodnost: mnohem méně lidí než u nás jezdí v Oslu autem a mnohem více jich jezdí na kole, nebo teď, v zimě, chodí pěšky.

Lyžařské pódium Holmenkollen

Na kopci na okraji města je legendární lyžařský areál Holmenkollen. První z dnešních sedmi skokanských můstků tam postavili už v předminulém století. Pro mistrovství světa v severském lyžování, které se koná na přelomu února a března, byl celý areál kompletně přestavěn.

Na své si přijdou i diváci, kteří budou mít závodníky na dosah ruky. Norští organizátoři hovoří o mistrovství jako o akci desetiletí. Původně počítali se 300 tisíci diváky, nyní odhad zdvojnásobili. U závodiště vyroste obrovský kemp. Tam mohou návštěvníci přijít s vlastním stanem, nebo si pronajmout lůžko v některém z velkých vytápěných stanů. K dispozici budou samozřejmě sprchy, toalety, jídelny.

Tři stovky pokojů vznešeného hotelu Rica Holmenkollen, otevřeného už v roce 1920, jehož dveřmi prošel nespočet celebrit, poslouží těm nejvíce prominentním návštěvníkům. Dávno vyprodaná jsou ale i všechna ubytovací zařízení v širokém okolí. Lyžařské mistrovství bude nejen sportovní událostí, ale i velkolepým festivalem, do něhož bude zapojeno celé město (od skokanských můstků do centra to jsou nějaké tři kilometry). Každý večer se budou konat slavnosti, ohňostroje, koncerty, módní přehlídky.

Jak se tam dostat

Cesta autem do Norska je příliš dlouhá a máte-li na dovolenou týden či deset dní, je lépe vybrat si z nabídky specializované cestovky. Ta mj. zpravidla poskytne i znalého průvodce. Z Prahy do Oslo létá nízkonákladová společnost Norwegian.

Peníze

V Norsku si – není divu – zachovali místní měnu, norské koruny. Ceny v obchodech jsou většinou stejné jako u nás. Až na to, že norská koruna je jako tři naše. Nakoupit si před cestou norské koruny je skoro zbytečné, protože všude se dá použít platební karta. Dokonce i na jízdenku v autobusu nebo na dva pohledy.

Webové stránky

Co by návštěvník neměl minout

Vigelandův park: V roce 1921 nabídl sochař Gustav Vigeland městu své celoživotní dílo a na oplátku obdržel od radnice ateliér a jako bonus navíc městský park coby výstavní prostory. Za dvacet let do něj umístil mimo jiné 17 metrů vysoký žulový monolit tvořený 121 propletenými lidskými postavami a na 200 svérázných soch ze žuly a bronzu.

Muzeum Kon Tiki: Je věnováno legendárnímu voru Kon Tiki, na němž etnograf Thor Heyerdahl v roce 1947 zdolal trasu z jihoamerického Peru do Polynésie, aby dokázal, že první obyvatelé připluli do Tichomoří z Jižní Ameriky. V počítačové animaci si můžete prohlédnout i člun Ra II, na němž Heyerdahl pokořil v roce 1970 Atlantik.

Polární loď Fram: Přímo proti Muzeu Kon Tiki se nachází expozice s plavidlem Fram spuštěným na vodu v roce 1892. Třikrát vyplul škuner na polární výpravy – 1893–96 na expedici Fridtjofa Nansena, pak Otty Sverdrupa (1898–1902) a konečně na cestu Roalda Amundsena v letech 1910 až 1912 za objevením Jižního pólu. Můžete se potloukat po lodi, nahlédnout do kajut, jen o málo větších než šatní skříň, zajít si do podpalubí, kde cestovali tažní psi, prohlédnout si svědectví z krušných chvil, kdy loď svým sevřením uvěznil polární led.

Muzeum vikingské plavby: Atrakcí se stala tři plavidla, která archeologové objevili kolem Oslofjordu. Sloužila jako hroby šlechticů, uložených k poslednímu odpočinku se vším, co mohli v příštím životě potřebovat.

Související témata:

Související články

Zlatou cestou norskými fjordy a horami

Bílý obláček se zachytil o skalní štít, natrhl se a jako zplihlé prostěradlo splynul na skálu. Vláha, kterou nesl, stékala po skalní stěně. Než se dostala...

Výběr článků

Načítám