Hlavní obsah

Víte, co je Kyšperk? Přece město Letohrad

2. 8. 2021, 16:08

Museli jsme se s tím jednou pro vždy vypořádat. Po vyhrané válce co bylo německé, bylo špatné. Tak byl potrestán i Kyšperk, s cizím živlem jsme se už částečně vypořádali po vzniku republiky, nyní byla příležitost akci dokončit.

Foto: Lubo Vojtek

Kupecký krám, i tehdy vládla reklama.

Článek

Starobylé město Kyšperk (německy Geiersberg) se krátce po roce 1950 jmenovalo Orličné, naprosto umělý název Letohrad přišel později. Prý sem jezdily na letní pobyty významné osobnosti.

Foto: Vratislav Konečný

Letohradský zámek

Turistům se nabízí řada památek. Barokní domy s podloubím na náměstí, dva staré kostely, barokní kaple nad městem, zřejmě z dílny Santiniho. Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo „sirkařský“. Dařilo se výrobě sirek, a to ještě o dva roky dříve než v Sušici.

Staré časy, jak z Poláčkovy knihy Bylo nás pět

Muzeum sídlí v renovované hospodářské budově postavené kolem roku 1520, současná podoba je z roku 1720, perfektní expozice několika desítek řemesel zabírá tři patra. Při prohlídce na vás dýchnou staré časy, ale v dobrém, kdy řemeslo mělo zlaté dno.

Foto: Lubo Vojtek

Hodinářská dílna, žádné digi

Od narození po smrt

Řezník rozšafně se usmívající uprostřed krámu, kočárovna s jedinečnými, téměř neznámými předměty. Od pohřebního vozu s rakví, přes hasičskou stříkačku, saně, na nichž se vozila po horách porodní bába.

Unikátní je pohyblivý skanzen řemesel s pětadvaceti vyřezávanými řemeslníky. Víte, jak se vyráběly umělé květiny, klobouky, jak vypadala gynekologie před téměř sto roky? Některé okruhy si můžete projít sami, další s průvodcem. Dohromady jich je sedm.

Foto: Lubo Vojtek

U zubaře to hodně bolelo.

A není to tak dávno

Hlavní trasa A, obsahující asi 40 různých živností a řemesel, je umístěna v bývalé barokní sýpce a je přístupná celoročně. Uvidíte například tkalcovské stavy, které v minulosti byly běžnou součástí mnoha domácností právě v oblasti orlického podhůří, kdy v zimním období obyvatelé hledali další způsob obživy než zemědělství.

Takovou činností bylo například i kartáčnictví a řezbářství, které je z této oblasti známé hlavně výrobou králických betlémů. Další trasa ukazuje manufakturní dílny z dobvy před více než sto lety.

Foto: Lubo Vojtek

Expozice dřevozpracující

Jaké stroje a traktory se dříve používaly v zemědělství, a povozy na cestách, uvidíte na trase C - Vozovna a trase F - Zemědělství. Ale uvidíte i školní třídu, četnickou stanici, výrobu textilií pro církev – paramentářství.

Teď je to retro, v době vzniku téměř zázrak

„Pokud si rádi zavzpomínáte na život v poválečném období, nebo na domácnost vašich rodičů a prarodičů, určitě nesmíte vynechat trasu K - Retro. Mnoho lidí dojme obytná kuchyně z let 1950 nebo obývací pokoj z roku 1975. Samostatně jsou vystaveny spotřebiče, používané předměty a hračky z tohoto období. Zde je vystaven i jeden z prvních televizních přijímačů v Letohradě, který používala rodina zakladatele muzea. Jedná se o typ Rekord sovětské výroby z roku 1957, a je dodnes funkční,” informoval majitel neustále se rozšiřujícího muzea Pavel Tacl.

Foto: Vratislav Konečný

Vzpomínka na geniálního vynálezce v Cimrmanově uličce pod zámkem

„Od července 2021 je nově otevřena expozice K - Historické betlémy. Jedná se o unikátní a ojedinělou výstavu více než 100 originálních historických betlémů, z nichž asi třetina pochází z králických dílen. Kromě dřevěných zde uvidíte i papírové, z těsta, hlíny, keramiky či kukuřičného šustí. Zajímavé jsou i dva betlémy mechanické. Milovníci betlémů se skutečně nad tou krásou nadchnou,“ dodal Pavel Tacl.

V areálu je velmi příjemná restaurace, na dvoře velké parkoviště.

Foto: Vratislav Konečný

Polovina Cimrmanovy světničky zakoupené ve Vídni, na druhou polovinu nezbyly peníze.

Setkání s geniálním Járou Cimrmanem

Cimrmanovo muzeum najdete v letohradském zámku, čeká tu mnoho dokumentů, doličných předmětů, písemností i polovina Cimrmanovy světničky. Socha génia je umístěna ve zdi zámku, vzpomínkou je i Cimrmanova ulička. Járu sem uvedl zesnulý amatérský umělec Stanislav Vacek, muzeum realizoval se souhlasem pražských divadelníků, kteří vše uvedli do života.

Cimrman se ve městě zastavil v říjnu 1904, kdy cestoval k Zemské bráně. Tu slíbil uzavřít pro Křižíkovu hydroelektrárnu.

V zámku vzpomínají expozicí i výtvarníky Alfonse Muchu a místního rodáka Rudolfa Faltuse.

Foto: Vratislav Konečný

Z géniova muzea, u stropu létající stroj, který se mohl pohybovat všemi směry.

Zkrátka a dobře - Letohrad není žádné nudné městečko.

Obnova zámecké oranžerie ve Světlé nad Sázavou finišuje

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků