Článek
S nadsázkou by se dalo říct, že vzhledem k názvu se pro psa nedá vybrat lépe. Majestátní, velmi dobře zachovalá gotická stavba je navíc obklopena přírodou, v níž se může čtyřnožec nejprve vyběhat a trochu se unavit, aby během prohlídky hradu neměl dlouhou chvíli.
V areálu najdete několik psích misek s vodou, restauraci, a dokonce i apartmán se zahradou, v němž se můžete s mazlíčkem ubytovat. Jenže jak jsme se přesvědčili, tato idylka dostává trhliny, pokud váš pes není dokonale vycvičený nebo flegmatik.
Lepší než v autě či uvázaný
„Zažili jsme turisty, kteří zvíře ve vedru zavřeli v autě nebo ho uvázali před hradem a během prohlídky se přihnala bouřka. Spousta lidí psa dneska bere jako člena rodiny, tak proč by si ho nemohli vzít s sebou?“ vysvětluje důvody vstřícnosti vůči pejskařům zástupkyně kastelána Anna Šestaubrová. Jedním dechem však dodává, že je potřeba dohlédnout na to, aby neobtěžoval ostatní návštěvníky ani jiné psy.
České a moravské hrady: Tipy kam vyrazit na výlet
„Po dvou sezonách se dá říct, že jsme se setkali jenom se zodpovědnými majiteli, kteří respektovali všechno, na co byli v pokladně upozorněni. Především brali ohled na lidi, kteří se psů mohou bát,“ podotýká. Samozřejmostí by tedy mělo být nejen vodítko, ale také držení psa takzvaně u nohy, aby byl neustále pod kontrolou.
Pokud má zvíře potřebu očichávat každý kámen, je lepší dát ho do tašky.
„To, že sem může, neznamená, že se bude chovat jako v parku - pobíhat na volno a všechny a všechno očichávat.“ S tím souvisí psí přirozenost, značkování míst, která si vybere. Protože velká část prohlídkového okruhu Kosti se odehrává venku, psi jsou vystaveni velkému pokušení. Stačí neuhlídat jednoho a kamenné patníky, zídky či nároží se pak stanou předměty zájmu všech ostatních.
„Nesmíte zapomínat, že se nacházíte v památkovém objektu, který není určený k venčení,“ upozorňuje zástupkyně kastelána.
Zatím bez konfliktu
Některé projevy svého mazlíčka však těžko ovlivníte. Jestliže si například nesedne s jiným psem ve skupině návštěvníků, hrozí, že začne vrčet. Netrpělivost při několikaminutovém výkladu průvodce zase může vyjadřovat kňučením. V tom případě je lepší s ním odejít, protože jinak z prohlídky nebudete mít nic nejenom vy, ale pokazíte ji i ostatním.
„Páníčci většinou dokážou odhadnout, jestli to jejich pes zvládne,“ konstatuje Anna Šestaubrová. Pokud si s ním do hradu vůbec netroufají, na prohlídce se prostřídají. Pro menší plemena může být řešením i taška, na kterou je zvíře zvyklé a cítí se v ní komfortně. Co se týká velkých psů, s těmi mají na Kosti jen dobré zkušenosti. „Na poslední vánoční prohlídku přišla obrovská doga, která byla naprosto v klidu.“
Zřícenina hradu Kamýk vypráví pověst o půvabné růži i ohnivém přízraku
Vartemberský palác se po požáru využíval jako sýpka.
Přestože si dosud nikdo z návštěvníků na přítomnost psů přímo na místě nestěžoval, na internetu se objevilo několik recenzí, v nichž se pisatelé nad takovou benevolencí pohoršovali. Kost, která nemá původní mobiliář ani podlahy pokryté vzácnými koberci, si ji však při dodržování zmíněných pravidel může dovolit. „Ve chvíli, kdy psi budou mít pocit, že si tady mohou dělat, co chtějí, to samozřejmě může skončit.“
Raději do tašky
Se psem jsme Kost navštívili těsně před začátkem sezony, kdy dovnitř ještě nemohla veřejnost. I když tedy odpadly případné rušivé vlivy v podobě davů lidí a přítomnosti dalších psů (hlavně fen, které by pravděpodobně nenechal na pokoji), vykazoval náš „figurant“ známky chování, které od hromadné prohlídky hradu spíš odrazují. Mnohem jednodušší by bylo dát ho do tašky, na kterou je za podobných okolností zvyklý.
V první řadě šlo o touhu očuchat pomalu každý kámen - cestou k hlavní bráně počínaje a vstupem do paláce konče. Venkovní prohlídka trvá téměř půl hodiny, během níž by si průzkumnickou činnost musel odpustit, a je možné, že svou nelibost by dával najevo. Hrad na svých stránkách žertem uvádí, že domácí mazlíčci mohou na vodítku na jakýkoli okruh za předpokladu, že budou pozorně poslouchat výklad průvodce. A to by byl v našem případě další kámen úrazu.
Přestože Anna Šestaubrová zkrátila svůj komentář na minimum, jakmile jsme se zastavili, pes začal netrpělivě kňučet. Dal by se sice umravnit přísným tónem, ten by však musel zaznít patřičně nahlas, což by ostatní návštěvníky rušilo.
Na zříceniny a do parků
- Obecně do interiérů památek ve správě Národního památkového ústavu psi nesmějí. Neplatí to vždy pro zříceniny (Bezděz a letos nově Trosky), kam až na výjimky návštěvníci zvíře vzít mohou, vždy ale na vodítku.
- Asistenční psi osob se zdravotním postižením mají vstup do památek povolen.
- Na nádvoří a do parků psi mohou, ale vždy jen na vodítku. Do zahrad mají vstup zakázán (výjimkou jsou asistenční psi). Pokud přes zahradu vede značená turistická trasa, je vstup se psem na vodítku možný.
- Během letošní sezony budou upraveny návštěvní řády a památky budou osazovány piktogramy, z nichž návštěvníci poznají, do kterých částí objektu se psem mohou a kam už ne.
- Před návštěvou hradu či zámku NPÚ pejskařům doporučuje na webových stránkách vybraného objektu zjistit podmínky vstupu se psem. Za toho se nikde neplatí.
Výklad ho nebavil
V paláci, který nechal ve druhé polovině čtrnáctého století postavit hofmistr na dvoře Karla IV. a tehdejší majitel Kosti Petr z Vartemberka, našeho čtyřnohého společníka zaujalo brnění a velikonoční výzdoba přichystaná k zahájení sezony.
Naopak vyprávění o tom, jak hrad ve druhé polovině sedmnáctého století vyhořel a noví majitelé nechali palác přestavět na sýpku, ho pranic nezajímalo. Nicméně pro současnou podobu objektu měla tato skutečnost značný význam.
Díky tomu, že se na Kosti po požáru už nikdy nebydlelo a využívala se pouze k hospodářským účelům, můžeme dneska obdivovat její zachovalou gotickou podobu. Po listopadu 1989 byl hrad v restituci vrácen rodině Kinský dal Borgo.
Karlštejn zpřístupnil zasypaná místa
Na soudnost majitelů psů sázejí i na jiných památkách a zatím se jim to vyplácí. „Upřímně řečeno, menší děti dokážou při prohlídce udělat větší rozruch než pejsek,“ říká Miroslav Přibyl ze Správy zámku Jezeří na Mostecku. Ten je jedním z mála objektů spadajících pod Národní památkový ústav, jehož interiéry lze navštívit s domácím mazlíčkem. „Hlavním kritériem je, aby se psi uměli chovat ve vnitřním prostoru, což většina těch, kteří bydlí doma se svým majitelem, dokáže.“
Cyklisté jsou horší
Jezeří je však zvláštní případ zdevastované památky, které se postupně před očima návštěvníků dostává náležité péče. V čerstvě zrekonstruovaném divadelním sále se zbrusu novými parketami průvodce upozorňuje, aby se lidé i se svými mazlíčky drželi na běhounu. Miroslav Přibyl ale znovu podotýká, že pes v tomto případě není ten největší problém. „Víc nám vadí cyklisté ve speciálních botách opatřených hroty.“
Minimálně desetiletou zkušenost s pejskaři mají na hradě Svojanov na Svitavsku. „Lidé jsou rozumní a na prohlídku berou jenom vychované psy,“ říká kastelán Miloš Dempír. Motivaci, proč do objektu, kde hrozí poškození například historické dlažby a parket, mazlíčky pouštějí, vysvětluje následovně: „Dneska je trend brát psí parťáky na výlet s sebou a nám se nelíbí, když je lidé někam přivazují nebo nechávají v autě na parkovišti.“
Podobně to vidí i Jiří Látal, správce hradu Kokořín na Mělnicku. „Když návštěvníci uvážou psa na nádvoří a odejdou na prohlídku, ten tam pak kňučí, štěká a ostatní turisté se bojí kolem něj projít. Navíc pokud bychom neumožnili návštěvníkům vstup s jejich miláčky, přišli bychom o velký počet zájemců o prohlídku,“ dodává. Kromě výše uvedených podmínek mají na Kokoříně ještě jednu - do hradu nesmějí hárající feny.
Může se vám hodit na Firmy.cz: Hrad Kost
Může se vám hodit na Zboží.cz: Tašky pro psy, Vodítka, Postroje