Článek
Začátkem června 2025 se ve výběhu určeném rysům narodila tři mláďata: dva samci a jedna samice, v řeči šelem kočkovitých i zoologů dva kocourci a jedna kočička. To je samo o sobě unikátní, jelikož tři mláďata v jednom vrhu rozhodně nejsou až tak běžná. Koncem června je matka vyvedla z úkrytu, a pokud měl náhodou někdo štěstí, mohl je krátce zahlédnout.
Otázka tedy zní: kudy na rysy? Předpokládám, že je každému jasné, že nebudu nabízet cestu po stopách V. I. Lenina, který roku 1913 údajně pokořil tatranské Rysy, a tak tam mládežníci od roku 1975 pořádali v rámci Mezinárodního setkání mládeže hromadné výstupy.
Řeč je o šelmách, které zde lze spatřit ve velkých přírodních výbězích. Místo se nachází ani ne deset kilometrů od hraničního přechodu v Železné Rudě poblíž městečka Ludwigsthal. Na rozsáhlém parkingu není problém najít místo, a i když se mnohde dočtete, že tarif je čtyři eura na den, pravdou je, že je to pět eur (asi 120 korun), od 16 hodin pak tři eura (asi 73 korun).
V infocentru vám bankovky na drobné rozmění, doporučuji nebýt nedočkavý a prostudovat si vývěsku u automatu. Sám bych se totiž dozvěděl, že zdravotně handicapovaní od 50% snížené schopnosti uplatnění na trhu práce parkují zdarma (manželka má 70%). Je však nutné dát průkazku na viditelné místo za okénkem automobilu. Motorkáři to mají za tři eura, obytný vůz je na 24 hodin za osm eur.
Nenechte se zmást prvním ukazatelem se stopou rysa hned za parkovištěm, zavede vás doleva ke kolejím, které neradno překračovat; dojdete tudy do bavorské Železné Rudy.
Ukazatele se stopou rysa jsou poněkud matoucí.
Tento symbol je poněkud matoucí, je třeba odbočku minout a železnici podejít a pak se vydat podél šipek, kde pacička rysa pro změnu chybí, zato je tam silueta vlka, koně a kravky. Oním koněm je kůň Převalského a kravičkou pratur. Cestou zaujme kukátko, kterým toho rysa, vlka, medvěda nebo čápa černého zahlédnete, ovšem jako plošné figuríny v lese. A za chvíli jste u rysů.
Zvířata se neukázala
V den naší návštěvy co chvíli pršelo, což může být ideální pro šanci plaché šelmy zahlédnout, jelikož návštěvnické centrum není zahlcené pokřikujícími návštěvníky. Nicméně bavorský kolega fotograf, číhající na rysy na vyhlídce od půl sedmé, kolem jedné sbalil stativ a odebral se domů. Pro změnu česká maminka s malým Vojtou aparát ani nevyndala z batohu, kam po nějakém čekání putoval i můj.
Po obhlédnutí rozlohy výběhu to byla vcelku logická volba, jako pro nás pokračovat k objektu Haus zu Wildnis. Hned za zastřešenou vyhlídkou na výběh rysů je po levé straně naučně-zábavná stezka pro děti.
Samo zmíněné infocentrum je bez nadsázky jedinečné a překvapivé, nabízí spoustu informací o Bavorském lese i Šumavě, například si prohlédnete Chalupskou slať i Poledník, umožní nahlédnout na život v půdě pod našima nohama nebo si vychutnat krásy tohoto příhraničního hvozdu při promítání 3D filmů.
Nechybí koutek, kde je lezecká stěna pro děti, ať již stromová, nebo síťová. Vše je zprostředkované i v češtině a nechybí QR kódy. Pohodlná lehátka, vybavená sluchátky se zvuky přírody a korunami stromů promítanými nad hlavou slouží k relaxaci. Místní restaurace není nikterak drahá a zákusku s bavorskou šlehačkou lze těžko odolat, o pivu nemluvě.
V okolí se lze pokochat alespoň pratury.
Pár metrů za infocentrem je výběh s vlky a vyhlídková věž. Vlk je stejně zaručený jako rys, a podobně to bylo vzhledem k počasí s koni Převalského; ti stejně jako pratuři nemají se šumavskou zvířenou mnoho společného. Na to ovšem dojde po sestupu k dvojici umělých pravěkých jeskyní, jelikož tento kůň je považován za předchůdce současných plemen koní.
Zde má naše vlast zásadní letitý podíl na chovu tohoto unikátního tvora a jeho návratu do divoké přírody. Krásné květiny, které cestou nelze přehlédnout – na první pohled připomínají orchideje – jsou ve skutečnosti invazivní, i když ne přímo ohrožující, netýkavky žláznaté.
Návštěvu této blízké lokality lze opravdu jen doporučit. A pokud chcete spatřit mnohem víc původní i současné šumavské zvířeny, pak do Nationalzentrum Lusen je to 40 km na východ, kde jsou i medvědi, bobři, losi, stezka v korunách stromů a další zajímavosti. Ovšem za vlky tak jako tak doporučuji vyrazit v zimě, když je sníh.
