Polná vstoupila do povědomí neobjasněnou vraždou, ale především je to město hodnotných památek

Ale v roce 1899 městem hýbala krev, vraždu mladé dívky s podivnými okolnostmi úmrtí prohlásili za rituální, a to rozpoutalo nebývalé vášně po celém Rakousko-Uhersku, přičemž se zvedla obrovská vlna antisemitismu. Vrahem měl být polenský Žid Leopold Hilsner.

Veřejné mínění donutilo soudce vynést na základě nepřímých a většinou vykonstruovaných důkazů trest smrti. Proces dodnes vyvolává pochybnosti o justičním omylu, na obranu Hilsnera se postavil profesor T. G. Masaryk, za což čelil nenávistným výhrůžkám.

Hrůzová má hrob na hřbitově za kostelem, symbolický je v lese po zelené turistické značce směrem na Věžničku. Je v místě, ke ji zabili. V Rabínském domě v Polné najdete podrobný popis události, soudního procesu, rozpoutání antisemitismu v monarchii.

Hilsner nakonec dostal doživotí a v roce 1918 ho císař Karel omilostnil. Vražda vyvolala v monarchii řadu pogromů. S rabováním i mrtvými.

Nyní je snaha 120 let starý proces obnovit.

Ve městě najdeme řadu židovských památek. Bývalé ghetto, přestavěné, Rabínský dům, v němž jsou expozice o historii města i zmíněném procesu, součástí výstavy je i černá kuchyně a rituální lázeň mikve. Za městem leží židovský hřbitov s asi 200 náhrobky.

Pětitisícová Polná má několik pozoruhodností, nejvýznamnější je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postavili ho v letech 1700 až 1707.

Tak krásnou barokní výzdobu jsem jinde neviděl, obrovská loď je světlá, bez povětšinou ponurých temných míst. Čtyřiašedesátimetrovou věž postavili 1865, původní o dva roky dříve shořela. Z věžního ochozu je parádní vyhlídka na město. V kostele je infocentrum, věnuje se svatostánku, další všeobecné najdete na radnici nedaleko.

Významnou památkou jsou pozůstatky hradu ze 13. století, po zničujícím požáru v roce 1584 ho přestavěli na pohodlný zámek. Za třicetileté války město dvakrát vypálili Švédové, ti poškodili Evropu ze všech vojsk asi nejvíce, zámek byl posléze v barokní době zrekonstruován. V roce 1810 vyhořel a správu panství Dittrichsteinové přenesli do Přibyslavi, kde se nachází Hasičské muzeum.

Poté již polenský zámek nad rybníkem Peklo jen chátral, takže ho část zbořili. První záchranná akce přišla v letech 1922 až 1926. To ho koupil podnikatel Václav Pojmann a daroval Sokolu a muzeu. Poté se stále postupně opravovalo. Dnes tu můžete navštívit Městské muzeum Polná.

Jsou tu expozice starých řemesel, historie města i hradu, výstava hodin, část je věnovaná Velké válce a legiím…

Objekt je významným městským společenským centrem, pořádají se tu různé kulturní akce.

V předzámčí u restaurace zaujme malá socha Boženy Němcové na kamenném soklu. Ta se sem na dva roky přestěhovala (1840 až 1842), tady se začala seznamovat s českými knihami, učit se řeč, se kterou se setkávala běžně v mládí – češtinu. Na její pobyt upomíná i pamětní deska na náměstí.

Další významnou osobností je Bohumil Hrabal, přistěhoval se sem s rodiči jako dvouletý z brněnských Židenic. Bydleli tu v pivovaru, kde výborně vaří, bohužel ještě ne pivo. Jeho matka Marie Kiliánová se provdala za Františka Hrabala, který nemanželského klučinu adoptoval. Žili tu tři roky, poté odešli do Nymburka, kde otec sloužil jako správce pivovaru. V Hrabalově díle vystupuje jako Francin.

Na hřbitově je pochována rodačka, vynikající herečka Míla Myslíková.