Hlavní obsah

Paličatou dceru nechal na Rychmburku zazdít neméně paličatý otec

26. 8. 2021, 16:03

Pověst o zazděné Markétce, dceři hradního pána Berky z Dubé, dvakrát zazděné na příkaz otce, je smyšlená, ale k Rychmburku neodmyslitelně patří. Hrad stojí na ostrožně nad říčkou Krounkou, jejíž údolí je velmi romantické.

Foto: Vratislav Konečný

Příchod k hradu.

Článek

Hrad ležící nedaleko Skutče, Reichenburg, tedy „bohatý hrad“, nechal zbudovat roku 1325 Tas z Pardubic a Staré, příslušník bohatého vladyckého rodu Heřmanů. Hradní areál s dvoudílnou dispozicí několikrát přestavovali.

Donedávna byl objekt střediskem sociální péče, asi proto zůstala stavba tak zachovaná. Dokonce tu mají výtah, umístěný na zdi do nádvoří.

Foto: Vratislav Konečný

Rychmburk při pohledu od Krounky.

Nad půvabnou říčkou Krounkou

Dominantní je vysoká válcová věž se zděnou helmicí, zadní část areálu zaujímá palác. Nejhezčí pohled na stavbu je od kamenného mostu přes Krounku, říčka mezi Rychmburkem a Kutřínem protéká romantickým údolím známým jako Šilinkův důl.

Ke hradu se dá vystoupat od zmíněného mostu nebo přijít z navazující obce Předhradí. V obci stojí kostel Panny Marie Sedmibolestné z roku 1753, naproti němu přes silnici se nachází rozlehlá Panská zahrada s bustou zakladatele, hraběte Filipa Kinského. V Předhradí se narodil básník Adolf Heyduk (1835 až 1923).

Foto: Vratislav Konečný

Hradní nádvoří.

Pověst o zazděné Markétě má reálný základ, v nějakém výklenku tu kdysi našli zazděné lidské kosti. Nebylo to ve středověku nic neobvyklého, podobné nálezy jsou známé na Svojanově, Choustníku, Roštejně…

O zazděné Markétě

Markétka Berkovna, dcera majitele Rychmburka, se zamilovala do panoše svého otce, zemana Ctibora. Ale tatík pro ni měl již připraveného Ctibora z Lipnice, přece nedá holku nějakému nýmandovi. Ale ona že tatíka neposlechne. Tak ji poslal do kláštera, aby přišla na jiné myšlenky.

Foto: Vratislav Konečný

Na věži jsou patrná renesanční sgrafita.

To nebylo nic platné, a když to nešlo po dobrém, tatínek ji nechal v klášteře zazdít. To se tenkrát mohlo, když dítě zvlčilo. Aspoň se tak praví v pověstech. Jenže holce podávali otvůrkem stravu, takže byla jen ve tmě. Berka se to dozvěděl, nechal ji odezdít, přivezl na Rychmburk a u nového zdění sám asistoval a maltu zkolaudoval.

Markéta ve zdi vyschla, před smrtí odkázala jmění své chudým s tím, aby se každý rok na její počest konal slavnostní oběd. Každý, kdo přišel, dostal polévku, hrách, jelito, kus hovězího a bochník chleba. (To by určitě Berka dovolil!) Ale nějaký zvyk tu přece byl, rychmburské obědy se udržovaly ještě několik století. U jídla se prý zpívala smutná píseň, kterou Markéta před smrtí složila.

Foto: Vratislav Konečný

Z hradní expozice.

Zvyk se dodržoval do roku 1748. Nyní se velmi dobře můžete občerstvit v cukrárně/kavárně Hradní spižírna na nádvoří. Nabízí se skvělá zmrzlina, sladké zákusky i slané kusy, slaninový sendvič se salátem a dobře čepované pivo neměly chybu.

Hrad je otevřený teprve krátce, nemá rozsáhlou expozici, ale i ta stávající stojí za prohlídku (hrad spravuje jako své odloučené pracoviště Regionální muzeum v Chrudimi). Jsme v kraji kameníků, o těch se tu krom dějin hradu dozvíte hodně. Vystoupat se dá i na věž, otevřena je část gotického sklepení.

Foto: Vratislav Konečný

Mezi poslední majitele patřili Kinští.

Smil Flaška i důchodci

Mezi majitele Rychmburku patřili páni z Pardubic. Hlavní sídlo tu měl pověstný absolvent univerzity, znamenitý básník a stoupenec krále Zikmunda Smil Flaška. Jeho syn Arnošt byl zapřisáhlým antihusitou. Proto kališníci hodlali hrad rozkotat. V roce 1421 se to nepodařilo Žižkovi, ale o čtyři roky později sirotci pod vedením Prokopa Holého pevnost oblehli a dobyli.

Poté se zde usídlil bývalý husitský hejtman Jan Pardus z Vrátkova, taktéž přívrženec Zikmunda. Po nějaké době získali hrad Valdštejnové, přišli o něj po nezdařeném stavovském povstání. Následovali Berkové a nakonec v 18. století přišla na panství hrabata Kinští.

Foto: Vratislav Konečný

Říčka Krounka v podhradí.

Generální opravu pustnoucího hradu provedl Filip Kinský, tehdy se našly i zazděné kosti. Hrad zakoupili v roce 1823 Thurn-Taxisové, v roce 1918 přešel na stát, po roce 1945 zde sídlila lesní správa, od roku 1952 do r. 2007 domov důchodců. Následně sloužil jako domov pro osoby s duševním onemocněním starší 18 let.

Co je k vidění v okolí

Asi dva kilometry od hradu stojí rozhledna Borůvka, přírodní park Údolí Krounky a Novohradky, ve Skutči je městské muzeum, v okolí Skutče se dá koupat v zatopených žulových lomech.

Historii hrdelního práva i s mučírnou najdete v brandýské katovně

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků