Hlavní obsah

Javorná není žádný šumavský Václavák. Bohatstvím vrchu je nenápadnost

I na Šumavě ještě jsou místa, kde si nebudete připadat jako na Václaváku. Jedním z nich je hora Javorná. Žádná turistická značka vám tu neukáže cestu, žádná rozhledna nenabídne skvělý výhled, žádný stánek nezajistí občerstvení. A právě v tom tkví její krása a výjimečnost.

Foto: Jan Kaše, Novinky

Výhled z louky pod Javornou

Článek

Z parkoviště nedaleko Kepelských mokřadů se vydáme do mírného stoupání po neznačené, ale celkem široké lesní cestě. Sluneční paprsky, pronikající mezi vzrostlými stromy, vytvářejí ze sněhové pokrývky nekonečný koberec třpytících se drahokamů. Sníh příjemně křupe, mráz lehce štípe do tváří a jen občasný vánek naruší úžasný klid.

Po necelém kilometru a půl dorazíme k rozcestí. Nejprve zabočíme vlevo, cestu vpravo využijeme až za chvíli. Asi po sto metrech se před námi otevře pravá šumavská pláň. Zamíříme na její vrchol, za což budeme odměněni nádherným výhledem na Javor (1456 m n. m.). Dlouho si budeme prohlížet okolní krajinu, otáčet se na všechny strany a znovu se vracet k tomu, co jsme již viděli. Jako by nás tato pláň nechtěla pustit ze své náruče a říkala nám: „Kam bys pospíchal? Tady je to pravé bohatství, cožpak to nevidíš?“

Ke staré štole

Nabití novou energií se vracíme zpátky k rozcestí, ze kterého se po lesní cestičce vydáme dále do kopce. Pokud nebudeme pozorně sledovat les po levé straně, mineme Bastlovu štolu.

„Jednou z největších zajímavostí v okolí Javorné je Bastlova štola. Jedná se o propast, v jejímž nejhlubším bodě je hlavní vstup. Štola pochází z 19. století, kdy sloužila k těžbě křemene pro výrobu šumavského skla. Ten se vozil do nedaleké skelné hutě ve Starém Brunstu, kde se dále zpracovával. Štolu lemují hromady výsypů křemene. I když v poslední době se hodně kácí stromy v blízkém okolí, je samotná štola velmi nenápadná. Proto vám její hledání usnadní dřevěné zábradlí, které propast obepíná. Bastlova štola se nachází 400 m východně od vrcholu Javorné,“ dočteme se na webových stránkách www.javorna1090.wz.cz.

Lavička s vrcholovou knihou

Po prohlídce vstupu do štoly se vrátíme zpět na lesní cestu a po přibližně padesáti metrech musíme zatočit vlevo směrem k vrcholu Javorné (1090 m n. m.). V zimním období je to snazší, protože úzká a velice nenápadná cestička není zarostlá travou.

Nemusíme vůbec spěchat, cíl už máme na dosah. Za chvíli se ocitneme na vrcholu této šumavské hory, kde se nachází malá lavička a nad ní uložená vrcholová kniha.

Na první straně se dočteme: „Zdravím všechny návštěvníky vrcholu Javorná. Tímto zápisem zakládám již 3. vrcholovou knihu. Předchozí kniha zde vydržela neuvěřitelných 8 let, prakticky stejně dlouho jako úplně první. Děkuji všem návštěvníkům za krásné zápisy a hodně zdaru při zdolávání šumavských tisícovek.“

Lesem ke kapličce

Javorná je protkaná nejrůznějšími cestičkami. Některé nás zavedou do stejnojmenné obce, my se ale vydáme dolů směrem k Přírodnímu parku Kochánov. Po prudkém klesání se ocitneme na louce, po které se dostaneme k cestě spojující parkoviště, odkud jsme naše putování začali, a Gerlův Dvůr. A právě zde neujde naší pozornosti kaple Panny Marie, která byla koncem 90. let 20. století opravena a v roce 2013 znovu vysvěcena.

Ušli jsme několik kilometrů, které nás obohatily o nové zážitky. Budeme dlouho vzpomínat na krásu, klid a příjemnou atmosféru zdejší krajiny. Šumava nám opět ukázala něco málo ze svého bohatství.

Související témata:

Výběr článků

Načítám