Harrachovský zámek v Janovicích u Rýmařova je skrytým pokladem podhůří Jeseníků

Na objektu bude práce jak na pověstném kostele, ale památkáři věří, že se z Janovic stane místo, kam návštěvníci Moravskoslezského kraje rádi zavítají. Vše závisí na financích, a těch asi do oprav a údržby památek nepůjde z rozpočtu dostatek.

Zatím toho není moc, co by Janovice k prohlídkám nabídly, ale i tak stojí alespoň z hlediska architektury za zhlédnutí.

Zámek památkáři otevřeli výstavou Svět janovických Harrachů. Rod, který působil převážně v Čechách, měl i svou moravskou větev.

Jedná se o výstavu fotografií nejvýznamnějšího rodu panství, je umístěna v prostorách bývalého hraběcího bytu.

Na zámek zve kastelánka Markéta Janáková: „Janovický zámek v nynější podobě vznikl z původně žerotínské tvrze z 1. poloviny 16. století. Tu nechali další vlastníci, kterými byli Hoffmannové z Grünbüchlu, přebudovat ve století 17. na renesanční zámek. V roce 1721 kupují panství hrabata z Harrachu, za nichž nastává prosperita panství, stavba je upravena ve stylu pozdního baroka,“ uvedla.

„Podnikavá šlechta buduje rozsáhlý zámecký komplex s pivovarem a správou janovického velkostatku. S tím je spojen rozvoj textilního průmyslu, vzniká tu tkalcovská manufaktura. Zámek prochází v průběhu následujících staletí řadou stavebních úprav. Posledním soukromníkem v Janovicích byl do roku 1945 maďarský diplomat František Zikmund Rosty-Forgách de Barkócz. Od roku 2019 je zámek pod správou Národního památkového ústavu,“ doplnila kastelánka.

Po válce sloužil objekt nejprve jako depozitář archivu Olomouckého kraje, rok před převzetím NPÚ ho vlastnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Harrachové jsou česko-rakouskou šlechtou s původem v jižních Čechách. Ve 13. století se uvádějí vladykové Harachérové z Hory u Rožmberku. Rakouská větev se stala záhy dvorní šlechtou. Česká se prosadila až v 18. století. Velký význam pro ně mělo podnikání ve sklářské výrobě.

Na Rýmařovsku se usazují v roce 1721, tehdy si Ferdinand Bonaventura z Harrachu bere ovdovělou majitelku zdejšího panství Marii Elizabetu z Janovic. Tím se zakládá boční větev české jilemnické. Po přestavbě zámku se hrabě pustil do zvelebování panství, využil umu a práce místních textiláků, kteří pěstovali a zpracovávali len.

Roku 1746 otevírá v Janovicích první moravskou plátenickou manufakturu, která se posléze stává jednou z nejvýznamnějších v monarchii. Aby mohl obsadit 346 stavů, což byla tehdy opravdu velkovýroba, povolává v roce 1789 tkalce ze Šluknovska.

U Rýmařova vzniká v údolí potoka Lučina velká osada, na kterou vyčlenil hrabě pozemky. Dostala jako krkonošské město jméno po zakladateli Harrachov. Německy se jmenovala Harrachsdorf, Češi jí říkali Harašov.

Osada je součástí Rýmařova, většina domů slouží rekreaci.