Hlavní obsah

Do Jilemnice nejen za plátenickou tradicí a lidovou architekturou

Novinky, Dáša Palátková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Město proslulo plátenickou tradicí. Na přelomu 18. a 19. století se tu tkalo nejjemnější plátno na světě. Zdejší lidová architektura je zpodobněna v souboru roubených domů pojmenovaných Zvědavá ulička.

Foto: Dáša Palátková

Tradici získaly letní jarmarky v dobových kostýmech.

Článek

Název Zvědavá ulička vychází z faktu, že domy jsou za sebou postaveny tak, aby každý další byl posunut o jednu okenní římsu blíž do ulice. Svoji tradici získávají jízdy na rohačkách v dobových kostýmech.

Foto: Dáša Palátková

Každý další dům je ve Zvědavé uličce posunut o okenní římsu dopředu.

Krkonošské muzeum

V místním zámku je umístěno Krkonošské muzeum s Kavánovou obrazovou galerií. Z lidové kultury připomeňme bohatou kolekci lidového nábytku a zejména krkonošské betlémy.

Nejčelnější místo patří jedinečnému mechanickému ozvučenému betlému z let 1883 až 1913, dílu ředitele dívčích škol Jáchyma Metelky. 142 pohyblivých figurek vytváří 350 přirozených pohybů. Vše přes jediný stroj pohání jediné závaží. Nově jsou vystaveny zámecké interiéry z doby hraběte Jana Harracha.

Mezi mimořádné exponáty patří jedinečná lněná příze z přelomu 18. a 19. století – 296 metrů ručně předeného vlákna, které váží pouze jediný gram.

Opakovací hodiny

Ve věži městské radnice na Masarykově náměstí jsou umístěny unikátní odbíjecí opakovací hodiny – „nejpracovitější“ ve střední Evropě. Měří čas od roku 1842. Vytvořil je hodinář František Pochop. V té době měly dva ciferníky. Od roku 1851 mají o dva více.

Roku 1854 nechal starosta Jilemnice Dominik Jerie dosavadní hodinový stroj rozšířit o další bicí zařízení. Tak vznikly legendární opakovačky. Odbíjejí každou čtvrthodinu tak, že z počtu úderů a jejich tónů lze rozeznat počet čtvrtí i celých hodin.

Navíc v každou celou hodinu počet celých hodin v jiném tónovém zabarvení opakují. Například ve čtvrt na dvanáct odbijí 1x na malý a 11x na prostřední zvon. Ve dvanáct hodin odbijí 4x na malý, 12x na prostřední a 12x na velký zvon. Celkem 18x. Za den tak vyslechneme celých tisíc dvacet úderů.

Krakonošovy letní podvečery

Punc tradičních festivalů mají Krakonošovy letní podvečery, májové a vánoční jarmarky. Jsou oblíbené lidmi z dalekého okolí a hojně navštěvované. Nejdelší fronty trpělivě čekajících stojí na pečené sejkory (bramboráky) – klasickou krkonošskou bramborovou pochoutku pečenou na sucho na železném plátu.

Foto: Dáša Palátková

Pečené sejkory (bramboráky) patří k tradičním pochoutkám.

„Dyž sou velký bandory, tak se pečou sejkory,“ říkali horalové a zpívali v nejedné lidové písni. Budete překvapeni, jak chutný pokrm, ale i dezert vznikne právě z obyčejných brambor. Navíc ho můžete připravit kdykoli – většinu surovin máte nejspíš běžně doma.

Reklama

Související témata:

Související články

Více lvů než u Borovan mají jen v Africe

Nenápadný statek v obci Dvorec u Borovan na Českobudějovicku ukrývá za svými zdmi evropské unikáty a česká prvenství. Zdejší Park exotických zvířat se může...

Výběr článků

Načítám