Šinkanseny se nově řítí směrem k luxusu

Snad každý, kdo už někdy cestoval po Japonsku, se v nich projel. Někteří turisté si dokonce kupují jen vstupenky na vytížená nádraží, aby je mohli spatřit. Štíhlé aerodynamické siluety japonských rychlovlaků potěší na pohled i turisty, kteří nemají v „srdci koleje“.

Jsou nejen extrémně rychlé, ale také přesné a vždy čisté. Na tuzemské, nebojme se říct evropské, poměry jsou i nebývale luxusní. Sedačky jsou pohodlné už ve standardní třídě a ještě pohodlnější v komfortnější třídě Green Car. Jako ze sci-fi filmu pak zní skutečnost, že sedadla ve většině vysokorychlostních vlaků se dají otáčet manuálně a v některých soupravách i centrálně. Ať už při změně směru jízdy, nebo aby cestující nemuseli sedět proti směru.

Oproti velké části vlaků projíždějících Českem, kde se část dveří i v první třídě otevírá při každém zastavení, nevábný odér z toalety se line po celém vagonu a co je to za fleky na polstrování, je lepší nevědět, se jedná o zcela jiný a lepší svět.

Pro přísné japonské pasažéry ale zřejmě ani dosavadní velmi vysoké standardy nebyly dost, a tak byla v říjnu nově zavedena extra luxusní třída Supreme Class. Tu nabízejí vybrané šinkanseny řady N700S na trase dlouhé přes tisíc kilometrů, která vede z Tokia přes Ósaku a Hirošimu až do Hakaty na ostrově Kjúšú.

V každém takto vybaveném vlaku jsou pouze dva soukromé oddíly. První pro jednotlivce a druhý pro maximálně dvě osoby. V jednom vlaku si tak novou úroveň komfortu mohou během jedné jízdy dopřát maximálně tři cestující. V současnosti počítá japonská železniční společnost JR Central s dvanácti spoji denně. Během následujícího roku a půl ale dopravce plánuje počet spojů víc než zpětinásobit.

Novinářka Kerri Kingová už měla možnost hyperluxusní vlakovou třídu, kterou lze přirovnat k první třídě v letadle, vyzkoušet a popsat pro The Japan Times.

Vozy, které třídou Supreme Class disponují, lze poznat podle elegantního loga, jehož stylizovaná silueta připomíná horu Fudži. O tom, kde přesně stát, ale není pochyb. Na japonských nádražích je na zemi přehledně označeno nejen to, kde konkrétně který vlak stojí, ale i to, jak přesně jsou řazeny jeho vagony.

Kupříkladu nástup do desátého vozu šinkansenu Nozomy je na nástupišti permanentně označen, a to ze dvou směrů nástupu podle čísel sedadla. A sedí to na centimetry. V Japonsku se řazení vozů a tříd „jak to zrovna vyjde“ a následný úprk davu dvěma směry proti sobě rozhodně nepraktikuje.

Pro vstup do Supreme Class je nutné přiložit čipovou kartu nebo použít QR kód, které podle Kingové otevírají dveře do absolutního klidu a luxusu. Po uzavření dveří totiž nastane téměř naprosté ticho. Elegantní interiér je zařízen v přírodních odstínech, kožená křesla jsou polohovatelná a ve dvoumístném oddílu nechybí ani pohovka. Personalizovat lze vše od teploty přes míru osvětlení až po zvuk. Bluetooth reproduktory jsou pro maximální komfort zabudované v opěrce hlavy.

Výzdoba je lokální a částečně z recyklovaných materiálů, v ceně je i samostatná vysokorychlostní Wi-Fi síť, která podle novinářky perfektně funguje i v tunelech, a uvítací nápoj a sladkost z japonských surovin. Kdo by měl větší žízeň, hlad nebo chuť, může si přiobjednat z palubního menu.

Co se ceny týče, Supreme Class finančně rozhodně není pro každého. Zatímco jízdné v běžné třídě šinkansenem na testované trase z Tokia do Ósaky stojí kolem dvou tisíc korun a v komfortnější Green Class asi 2700 korun, za soukromý oddíl Supreme Class platí jednotlivec zhruba 5800 korun. Oddíl pro dva vyjde na přibližně 8350 korun, druhý cestující si ovšem musí přikoupit vlastní jízdenku. Celková cena pro dvojici tak přesahuje deset tisíc korun.

Tokio a Ósaku dělí po vysokorychlostní železniční trati Tókaidó přibližně 515 kilometrů a šinkansen trasu urazí zhruba za dvě a půl hodiny. Cena nejluxusnější třídy Supreme Class tak může převýšit i cenu letenky mezi oběma městy. Hodí se ale vědět, že tato možnost existuje.

Pro turisty, kteří se chystají do Japonska a mají v plánu hojně cestovat vlaky, se místo nákupu jednotlivých jízdenek vyplatí zvážit pořízení Japan Rail Passu. V prodeji je na 7, 14 nebo 21 dní a přes oficiální web stojí v běžné třídě v přepočtu 6870, 11 000 a 13 740 Kč. V komfortnější třídě Green Car vyjde na 9620, 15 120 a 19 240 Kč.

V ceně je neomezené cestování na většině vlakových linek společnosti JR, pro využití nejrychlejších spojů Nozomi a Mizuho je nutné přikoupit speciální jízdenku. Japan Rail Pass navíc sám o sobě neumožňuje cestovat v nové Supreme Class. Soukromý oddíl je nutné rezervovat samostatně prostřednictvím rezervačního systému Smart EX nebo příslušné služby EX.

JR Pass je třeba před začátkem cestování vyzvednout na vybraném vlakovém nádraží a místa lze online či na přepážkách rezervovat předem díky rezervačnímu číslu. Frekventované spoje bývají na poslední chvíli vyprodané.

Při kratších přesunech nebo při cestování v rámci jednoho regionu se může vyplatit pořízení regionálních železničních pasů. Jejich ceny a rozsah platnosti se výrazně liší, některé stojí v přepočtu jen několik set korun, jiné několik tisíc. Záleží především na tom, kolik cest a na jakých trasách turisté plánují.