Nad japonskými zvířecími kavárnami se smráká

Zvířecí kavárny každoročně navštěvují miliony turistů, které lákají záběry spokojeně chrochtajících mini prasátek, přátelských kapybar, roztomilých ježků nebo tradičnějších psů a koček toužících po pohlazení. Sociální sítě jsou podobných fotek a videí plné.

Tyto podniky ale často spadají do jakési šedé zóny. V Japonsku podle úředníka tamního ministerstva životního prostředí chybějí specifické standardy pro provoz těchto kaváren a zacházení s mnoha exotickými druhy. Přestože se nejčastěji nazývají kavárny, kvůli teplým nápojům do nich turisté zpravidla nechodí.

Obvykle se v nich nelze zastavit v rámci momentálního nápadu, když projdete kolem výlohy. V řadě oblíbených zvířecích podniků je třeba si předem rezervovat časový slot, který obvykle trvá od 25 minut do jedné hodiny podle konkrétního místa, a za prodlužování doby setrvání se tvrdě připlácí.

Návštěvník svůj rezervovaný čas nesmí promeškat, jinak může podle pravidel podniku přijít o část návštěvy nebo o celou rezervaci. Vstupné se obvykle platí předem a je doporučeno přijít o deset minut dříve. Ve skříňce se odkládají osobní věci a boty, vstupuje se obvykle v zapůjčených papučích. Ceny v japonských metropolích začínají v přepočtu přibližně na 150 korunách za půlhodinovou návštěvu, podle podniku a délky pobytu však mohou dosahovat několika set korun.

Před vstupem bývá vyžadováno umytí rukou, použití dezinfekce nebo obojí. V některých podnicích turista podpisem či během rezervace potvrzuje, že nepřišel v nedávné době do styku s dalšími zvířaty daného typu a cítí se zdráv. Například síť Mipig café nepovoluje vstup lidem, kteří během předchozích dvou dnů přišli do kontaktu s prasaty mimo její kavárny.

Zvířata se nesmí fotit s bleskem a bývá zakázáno je zvedat. Každý podnik ale může mít vlastní pravidla.

Běžnou praxí je položit si na klín deku a vyčkat, až zvíře přijde samo v touze po pamlsku od personálu. Následné hlazení je dovoleno. Některé kavárny umožňují krmení chovaných zvířat pamlsky dostupnými v kavárně, krmení čímkoli přineseným je přísně zakázáno.

V případě zájmu o návštěvu zvířecí kavárny si dobře pročtěte především nedávné recenze návštěvníků. Zatímco někde se chovají ke svým zvířatům ohleduplně a k příchozím přátelsky, existují i podniky, kde otrávení pracovníci střídavě utírají zvířecí výměšky a zamezují bojům mezi chlupatými svěřenci se zjevnou nechutí. A rozdíl v přístupu je znát. I v prasečí kavárně je to nakonec hlavně o lidech.

V Japonsku, zemi vyhlášené pravidly a etiketou, se nyní rozhodli si na bezpečnost ve zvířecích kavárnách posvítit. Podle serveru Independent zahájila japonská vláda v září 2026 první celostátní průzkum těchto podniků, který se zabývá životními podmínkami zvířat, hygienou i otázkou veřejného zdraví.

Průzkum má zmapovat počet zařízení, druhy chovaných zvířat, jejich životní podmínky i způsob, jakým s nimi návštěvníci přicházejí do styku.

Zákazníci kaváren s exotickými zvířaty mohou přijít do kontaktu s nejrůznějšími druhy od vyder přes sovy až po hady a sviště. Objevily se však obavy o zvířata, se kterými mohou návštěvníci kaváren přicházet do kontaktu, obzvláště když se jedná o ohrožené druhy. Do průzkumu jsou ale zahrnuty i tradičnější psí a kočičí kavárny.

„Veřejnost, včetně organizací na ochranu zvířat, které ministerstvu pravidelně předávají výsledky vlastních zkoumání, se o tuto problematiku velmi zajímá. Také odborníci ve vládním poradním výboru často upozorňují na možné problémy v těchto kavárnách,“ uvedl úředník japonského ministerstva životního prostředí Takuja Išikawa.

Někteří provozovatelé tuto vládní iniciativu vítají. „Japonsko v oblasti regulace životních podmínek zvířat zjevně zaostává,“ uvedla Syaina Nozakiová, vedoucí kavárny Owl Otter Cafe v Kamakuře nedaleko Tokia. Podnik poskytuje domov zachráněným zvířatům. Nozaki doufá, že regulace pomůže odlišit zařízení, jako je to její, od provozovatelů zaměřených výhradně na zisk.

Podle loňského výzkumu Světového fondu na ochranu přírody a Univerzity Hokkaidó byly ze zhruba 80 registrovaných kaváren nabízejících kontakt s divokými zvířaty v Tokiu a Ósace tři čtvrtiny registrovány také k prodeji zvířat.

Výzkumníci podle Independentu při návštěvě 25 kaváren zaznamenali více než 1700 vystavovaných zvířat, z nichž bezmála 30 % patřilo k ohroženým druhům. Více než 90 procent zkoumaných kaváren vystavovalo zvířata, jejichž kontakt s člověkem představuje zvýšené riziko poranění.

Japonská vláda má v plánu i osvětovou kampaň, která má veřejnost seznámit s riziky kontaktu s exotickými zvířaty.