Článek
Jakub připouští, že v dětství se o rozhledny nijak nezajímal. Jeho pozornost upoutaly v době, kdy s bývalou přítelkyní navštěvoval i hrady a zámky, pravý boom ale přišel zhruba před pěti lety. Tehdy ho začaly lákat nejen samotné výhledy, ale i rozhledny jako stavby. „Postupem času se z toho stal můj životní styl. Řekl bych, že je to až fanatismus, kdy musím poznávat stále nová a nová místa,“ uvedl pro Novinky.
Dlouho šlo o ryzí hobby, zhruba před rokem si však začal Jakub navštívené rozhledny počítat; aktuálně jich má kolem 250.
„Pomáhá mi s tím skvělá stránka rozhledny.webzdarma.cz, kde jsou aktuální informace a soupis všech rozhleden a vyhlídek. Mojí biblí je také kniha Rozhledny České republiky od Jaroslava Fábery, kde jich je zmíněných 421,“ vysvětlil.
Při plánování výletů dává Jakub přednost méně komerčním rozhlednám a vyhlídkám, kde zatím není tolik turistů.
„Třeba Stezka v oblacích na Dolní Moravě mě zatím moc neláká, i když z fotek vím, že výhledy i stavba jako taková jsou moc zajímavé. Osobně mě nejvíc okouzlila rozhledna Hraniční vrch v Moravskoslezském kraji, i když ji mám z Plzně paradoxně nejdál. Jde o dvojrozhlednu, kterou spojuje lávka,“ svěřil se Čech se svým favoritem.
Výhledy si užívá i na netradičních místech, například na střeše elektrárny Ledvice, kde se nachází nejvyšší 140metrová vyhlídka v Česku. Na ni je však třeba se objednat dopředu.
„Negativně mě překvapila cesta na rozhlednu Kurovický lom ve Zlínském kraji, která byla obklopena plotem. Rozhledna stojí, ale asi zatím není zkolaudovaná. Nevím, už jsem se po tom dále nepídil. Jel jsem skoro přes celou republiku a nedostal jsem se tam, což bylo zklamání,“ připustil Jakub.
Není to nejlevnější koníček
Na výlety vyráží „rozhlednový fanatik“ většinou hromadnou dopravou. Složité to podle něj není, jen je zapotřebí důkladně plánovat.
„Pokud jedu na Moravu či dál na Slovensko – letos jsem tam byl už čtyřikrát na otočku – tak je důležité vyrazit brzo ráno a dobře si naplánovat spoje. Zhruba před rokem jsem začal provozovat i noční cesty, kdy v deset večer vyjedu z Plzně a přes Prahu se dostanu před třetí v noci do Brna, odkud mířím dál.“
Rozhledna Hraniční vrch je Sládkova favoritka.
Něco takového je podle Jakuba sice o trochu složitější, ale úspora času je bezkonkurenční. A právě o čas nakonec jde, protože se Čech během každého výletu snaží stihnout alespoň dva cíle.
Negativem hromadné dopravy a koníčku jako takového jsou nicméně poměrně vysoké náklady.
„Jednodenní jízdenka na Moravu na vlaky Českých drah vyjde na 800 korun, a to ještě nepočítám autobus, který někdy také musím využít. I proto jsem hodně začal jezdit do krajů, kde mají integrované jízdenky, třeba do Pardubického či Královehradeckého. Tam mě to vyjde na zhruba 500 korun a jsou v tom zahrnuty i neomezená svezení autobusem,“ zkonstatoval.
Sládek preferuje méně komerční rozhledny.
ProŽeny.cz
Naopak ceny vstupného na tuzemské rozhledny považuje Jakub za celkem přijatelné. „Čím známější místo, tím dražší. Tam, kam jezdím já, se vstupné pohybuje kolem 50 korun.“
Nic ho nebrzdí
Na rozhledny vyráží nadšenec, kdykoli má volno v práci. Překážkou pro něj není ani špatné počasí. „Vzpomínám, jak jsem se v lednu táhnul ve sněhu na Boubín, ze kterého jsem kvůli mlze stejně nic neviděl, dnes se při té vzpomínce jen usmívám. Sice mi takové podmínky nevadí, ale když svítí slunko, je to lepší,“ potvrdil.
O rozhlednách si jinak Jakub udržuje přehled, jakmile někde vznikne nějaká nová, snaží se na ni co nejdřív vypravit.
„Rozhledny jsou fenoménem i v okolních státech, také na Slovensku hojně rostou. Sousedům trochu závidím, že mají většinu rozhleden volně přístupných, v Česku je to tak polovina.“
Rozhledna Kleť je jednou z nedávných, které nadšenec navštívil.
Rozhledny jsou pro Jakuba především životní styl, přesto si sám pro sebe stanovil i vysněnou metu – jednou by tuzemské rozhledny rád navštívil všechny.
„Nevím, zda se už někomu něco takového podařilo, ale vím o pár lidech, kteří zvládli zdolat víc rozhleden než já. Mají můj obdiv. Osobně ale vybočuji tím, že na rozhledny vyrážím veřejnou dopravou, nikoli autem, zvládnul jsem jich takhle dvě třetiny.“
Tak či tak, rozhledny vidí Jakub i nadále jako svou vášeň číslo jedna. „Partnerku ani děti nemám, takže mě zatím nic v mém rozhlednovém fanatismu nebrzdí,“ usmívá se.
