Článek
„Skalní potok je levostranným přítokem Střední Opavy s četnými peřejemi, kaskádami a menšími vodopády, jemuž loňské povodně dodaly ještě nespoutanější charakter. Obě strany říčního údolí tvoří skalní výchozy a skalní stěny s výškou až 30 metrů,“ popsala mluvčí Agentury přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolína Šůlová.
V přírodní rezervaci ochranáři evidují více než 1200 různých druhů rostlin a živočichů, z toho 175 ohrožených.
„Myslím, že tato čísla hovoří za vše. A další stovky druhů by se jistě našly ve skupině hub nebo půdních a vodních živočichů, protože jejich průzkum doposud neproběhl. Nelze rovněž opomenout zdejší unikát, roste tu starý tis červený, který je pravděpodobně posledním původním tisem v lesích Jeseníků,“ uvedl Vít Slezák z AOPK.
Údolí Skalního potoka
Při rozšíření ochranáři do rezervace zahrnuli i další jedinečné pralesovité porosty, které se ponechají přírodě. Její novou součástí je rovněž pás skal, kde bylo kupříkladu zaznamenáno hnízdění čápa černého.
„Při péči o toto chráněné území je klíčová již více než desetiletá dobrá spolupráce s vlastníkem, tedy Biskupskými lesy,“ konstatoval Miroslav Havira z AOPK.
Při úpravách se měnila také západní a jižní hranice rezervace, aby se tu snížil podíl člověkem vysázených smrkových monokultur.
„Úprava hranic přírodní rezervace Skalní potok byla logickým vyústěním našich zkušeností s hospodařením v tomto jedinečném území. Podařilo se najít smysluplné řešení, které zohledňuje charakter porostů přímo v terénu,“ podotkl Jan Jurdič z Lesní správy Vrbno pod Pradědem. Do rezervace, jak dodal, byly zahrnuty cenné staré pralesovité porosty, a naopak vyňaty smrkové monokultury na jejích původních okrajích, které jsou typickými hospodářskými lesy.
