Hlavní obsah

Panika v letadle i evakuační skluzavka. Natočili jsme, jak se cvičí asistenční psi na letišti

Praha-Ruzyně

Nezisková organizace Pomocné tlapky bere od loňského jara své psy ve výcviku na Letiště Václava Havla a do simulátorů letadel. Zvířata se tam seznámí s novým prostředím, projdou bezpečnostní kontrolou a zkusí si i evakuaci po skluzavce. Jak si na posledním tréninku čtyřnozí parťáci vedli, sledovala kamera Novinek.

Natočili jsme, jak se cvičí asistenční psi na letišti Video: Michaela Bartošová, Novinky

Článek

Úřady, obchodní domy, nemocnice, ale i dopravní prostředky včetně letadel. To jsou prostory, na které by měli být asistenční psi, doprovázející handicapované osoby, zvyklí. Pokud by klient letěl například na dovolenou či do ciziny k lékaři, pejsek znalý letištního prostředí ho může doprovázet i za hranice.

„Chceme, aby byli pejsci na tuto možnost připravení,“ potvrdila ředitelka obecně prospěšné společnosti Pomocné tlapky Hana Pirnerová. V polovině února tak zavítali na výcvik na ruzyňské letiště už počtvrté.

Seznámit se s novým prostředím přišla tentokrát dvouletá fenka labradorského retrívra Debbie a o něco mladší Rambo. Zatímco Rambo je s asistenčním výcvikem teprve na začátku, jeho parťačka už ho pomalu zakončuje a brzy zamíří za novým páníčkem - bude pomáhat klientovi na vozíčku.

„Také naše zaměstnance tímto edukujeme k tomu, aby byli na asistenční psy v areálu letiště připraveni,“ dodala mluvčí Letiště Václava Havla Denisa Hejtmánková. Pracovníci letiště si tak vyzkoušeli třeba celý proces bezpečnostní kontroly asistenčního týmu. Přítomnost zvířat se žlutými vestami bylo zpestřením rovněž pro cestující čekající na svůj let.

Handicapovaní létají čím dál častěji

Lidé se zdravotním znevýhodněním podle Pirnerové využívají leteckou dopravu čím dál více a odhaduje, že zájem i nadále poroste. „Právě letiště patří pro asistenční psy k nejnáročnějším místům, se kterými se mohou setkat. Možnost trénovat přímo v reálném provozu je proto k nezaplacení,“ uvedla organizace.

„Pro psy je letiště specifické v tom, že je tady velký počet lidí, jsou tady úplně jiné zvuky, hlášení, která jinde nejsou, i letadla. Pes má velmi vyvinutý čich a sluch, může tady cítit vibrace, o kterých my nevíme, a je to pro ně nové,“ vysvětlila Hana Frank, trenérka z Pomocných tlapek.

Psí dvojice si s cvičiteli prošla letištní halu, vyzkoušeli si úkony na bezpečnostní kontrole, pohyb po různých druzích schodů a na eskalátorech či jízdu proskleným výtahem, který pro zvířata může být problém.

Zatímco zkušená Debbie byla velmi koncentrovaná, začátečníka Ramba naopak všechno velmi zajímalo a trenér ho musel korigovat.

Musí zvládnout paniku i skluzavku

Druhá část cvičení se pak přesunula do nedalekého výcvikového centra pro oblast civilního letectví Czech Aviation Training Centre (CATC) s řadou simulátorů. Dvojice psů mířila především do realistické kopie paluby letadla, kde se běžně cvičí například letušky.

„Psi tu mohou navnímat pach letadla, zúžený prostor, může tady být sušší vzduch, jsou tu koberce, a to pro některé psy může být nekomfortní. Ale zvládli to dobře,“ zhodnotila Frank.

Bylo zde možné simulovat i hluk motorů při letu, křik pasažérů při krizové situaci či hlasité rány, které mohou vyvolat mezi cestujícími paniku. Při tom všem pozorovali cvičitelé své svěřence, sedící u jejich nohou pod sedadlem, jak se zachovají.

„Rambo se zvedl, dával pozor, odkud to jde a co se děje, ale byl v klidu a pod kontrolou,“ shrnul jeho cvičitel Petr Pirner. Podobně si se situací poradila i labradorka. Nezalekli se ani stísněných prostor na toaletě v letadle, nejtěžší bylo se s velkými psy do úzkého místa vůbec vměstnat.

Vrcholem celého dne pak byla evakuace po skluzavce, v CATC mají menší i větší typy. Trenéři berou v takovém případě psa do náruče a evakuují se společně.

„Bylo to velice těžké, protože jsem myslela celou dobu na to, abych Debbie držela, aby nevyskočila, aby si něco neudělala nebo aby například neproškrábala skluzavku,“ řekla po skluzech Frank. „Myslím si, že vůbec nevěděla, co se v tu chvíli děje, jen mi věřila, nic jiného ji v tu chvíli nezbývalo,“ smála se.

Podle vrtících se ocasů psy akční sešup dolů velmi bavil. I tak byl pro ně celý den v novém prostředí podle cvičitelů velmi vyčerpávající a doma je pak čekal za odměnu pamlsek.

Vychovat psího asistenta stojí stovky tisíc

„Příprava asistenčního psa trvá od štěněte 24 měsíců a spolkne téměř 400 tisíc korun,“ uvedla ředitelka Pirnerová. Pomocné tlapky ze Starého Plzence u Plzně fungují už 25 let, jejich činnost není hrazena státem, ale sponzorskými dary či pomocí veřejných sbírek.

Ve zmiňované částce je zahrnutý nákup štěněte, krmení, veterinární péče, výbava pro psa, i odměna vychovateli a koordinátorovi výchovy či denní a speciální výcvik.

Organizace má sedm trenérů a dalších dvanáct dobrovolných vychovatelů, kteří pomáhají. Vychovaného psa obdrží klienti zdarma, zatímco v některých organizacích za něj musejí platit a shánět si často i sponzory.

Vhodné asistenční psy hledají Pomocné tlapky v osvědčených chovech, kde mají štěňata na práci pomocníka velké předpoklady.

„Dobrý asistenční pes musí mít špičkový aport, musí být vstřícný a ochotný pracovat, nesmí být paličatý a mít srdce na dlani,“ popsala ředitelka ideálního kandidáta. Retrívři jsou podle ní vhodní, protože nemají problém s přechodem mezi různými páníčky.

Výběr článků

Načítám