Hlavní obsah

Německá Kostnice vyniká nejen odkazem Jana Husa

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kdo by neznal významné datum 6. 7. 1415? Den, kdy byl v Kostnici i přes příslib imunity od krále Zikmunda jako kacíř odsouzen a upálen mistr Jan Hus. Město bylo poslední zastávkou českého církevního kritika, jenž chtěl v Kostnici obhajovat své teze. Právě zde se udál slavný církevní koncil (1414-1418). Jana Husa v Kostnici připomíná hned několik míst a my se je vydáme lépe prozkoumat.

Foto: Tereza Havlíčková

Od koncilu je hezký výhled na břehy Bodamského jezera.

Článek

Kostnice je z poloviny rozdělena mezi Švýcarsko a Německo, má proto dva názvy - Kreuzlingen a Konstanz. Město má rozlohu téměř 56 kilometrů čtverečních a žije v něm přibližně 85 tisíc obyvatel. Leží na březích Bodamského jezera, které je druhým největším jezerem Alp. Kolem něj vede bohatá síť cyklostezek o délce 260 kilometrů, a tak si tu přijdou na své i sportovci. Náš cíl je ale jiný.

Procházku začneme na parkovišti Döbeleplatz, odkud se vydáme k Schnetztoru neboli ke středověkému městskému opevnění. Jedná se o nejjižnější bránu městské hranice vedoucí do staré části města. Schnetztor je pětipatrová obranná věž, pochází ze 14. století a je tedy dokladem středověké Kostnice. Přední strana je tvořena z kamenných bloků, zatímco zadní z odnímatelného hrázděného dřeva, a je ozdobena zavěšenými barevnými deštníky. Na vrchu věže nás jako první upoutají hodiny.

Nechybí české nápisy

Od brány pokračujeme dále Husovou ulicí (Hussenstraße), která je jednoznačně nejhezčí ulicí v historické části města. Hned po levé straně stojí zkraje hrázděný dům s Husovým muzeem. V tomto domě Jan Hus nějakou dobu pobýval, a to před svým zatčením v listopadu roku 1414. Uvnitř je k vidění velmi pěkná expozice jak o samotném koncilu, tak i o náročné a velmi zdlouhavé cestě, kterou musel Hus z Prahy ke vzdáleným břehům Bodamského jezera absolvovat.

Hodně švýcarská, trochu italská a prostě kouzelná. Vesnice Morcote nadchne každého

Cestování

Co nás těší, je, že popisky i audioprůvodce jsou k dispozici v češtině, navíc i paní průvodkyně umí velmi dobře česky. Český nápis stojí i na budově: M. Jan Hus, český reformátor, bydlel v tomto domě roku 1414. Roku 1922 zakoupilo dům konsorcium českých bank a tím přešel do vlastnictví České republiky.

Foto: Tereza Havlíčková

Historická městská brána vede do dnešní Husovy ulice.

Další upomínku na Husův pobyt nalezneme v parčíku v podobě kamene na kostnickém předměstí Paradise. Od Husova domu je vzdálen asi 10 minut chůze po Tägermoosstraße. Tento bod je označen jako pravděpodobné místo Husova upálení 6. července 1415, po němž byly jeho ostatky vhozeny do Rýna. Kolem památného místa je vysázeno několik pestrobarevných květin.

Na pamětní desce z roku 1868 však není jen jeho jméno, ale také jméno jeho současníka Jeronýma Pražského, upáleného o necelý rok později 30. května 1416. Kameni se též říká bludný, pochází z Bodamského jezera a nalezen byl při stavbě železnice. Na bývalém popravišti se k výročí Husově smrti každoročně koná vzpomínková slavnost, které se účastní především poutníci z České republiky.

Budova koncilu je k nepoznání

Vraťme se však do Husovy ulice a vydejme se doprava po Kanzleistraße směrem k Bodamskému jezeru, kde je naším cílem budova koncilu neboli Konzilgebäude.

Foto: Tereza Havlíčková

V bývalé budově koncilu se dnes nachází i populární restaurace.

Dvoupatrová budova tehdejší radnice sloužila k zasedání účastníků koncilu, a právě tady volili papeže. Postavena byla na stovkách dubových pilotů, jelikož půda na břehu jezera byla podmáčená. Stavba původně sloužila jako obchodní dům a skladiště při obchodování s Itálií, a to již v roce 1388. Přestavěna byla ve druhé polovině 19. století, a tak neodpovídá obrazu, který tehdy Hus spatřil. Ani dnes bychom stavbu na první pohled nepoznali.

V přízemí nalezneme místní oblíbenou restauraci, kde se mohou turisté dobře najíst. Bonusem je posezení na terase s krásným výhledem na jezero.

Molu dominuje socha Imperia

Po dobrém jídle považujeme za nezbytnou procházku kolem jezera a zavítáme i na molo, jehož konci dominuje socha s názvem Imperia z roku 1993. Měří osm metrů, stojí na otočném podstavci a je ji vidět již z dáli. Otáčí se každé čtyři minuty.

Foto: Tereza Havlíčková

V domě Jana Husa je dnes muzeum.

Autorem alegorické sochy je Peter Lenke a symbolizuje zápolení světské a církevní moci. Vytvořena byla na motivy satirické povídky Krásná Impéria ze sbírky Humorné příběhy od Honoré de Balzaca zasazené do doby konání kostnického koncilu.

Socha má představovat italskou kurtizánu Lucrécii de Paris držící dvě nahé groteskní figurky. Jedna představuje císaře Zikmunda s korunou a druhá papeže Martina V. s tiárou.

Nevynechat katedrálu

V Kostnici lze ovšem navštívit několik dalších historických památek a zajímavých míst. Z nábřeží lze například projít podchodem pod železniční tratí a dojít na náměstí Marktstätte, kde si můžeme prohlédnout krásnou Císařskou kašnu (Kaiserbrunnen) z roku 1897. Na sloupu jsou vyobrazeni vládci Fridrich Barbarossa, Jindřich III. a Maxmilián I.

K návštěvě vábí i Podmořský svět, kde se pod hladinou jezera nachází obří akvárium, v němž si můžeme prohlédnout tisíce ryb ve 30 akváriích.

Foto: Tereza Havlíčková

U břehu jezera se tyčí socha nazvaná Imperia.

Turisté by určitě neměli minout ani kostnickou katedrálu Münster neboli Dóm Matky Boží, ve které je označeno místo, na němž Hus při soudu stál. Kostnici nechybí ani kultura, a tak tu najdeme divadlo či muzeum. Vychutnat si zde můžeme například koncerty Jihozápadní německé filharmonie.

Velmi oblíbené jsou rovněž plavby po jezeře, během nichž se turisté mohou dostat například na Ostrov květin (Mainau) s botanickou zahradou, malou zoo a tropickými motýly.

V nejnavštěvovanějším švýcarském muzeu si řadu exponátů osaháte

Cestování

Reklama

Výběr článků

Načítám