Hlavní obsah

Na kole po Moravských vinařských stezkách

Právo, Martina Žáčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Chuťově vynikající, s láskou pěstované víno a tradice s ním spojené, to je jeden z hlavních důvodů, proč jižní Morava stále přitahuje návštěvníky z domova i zahraničí. Pokud i vás baví poznávat zblízka vše kolem vinařství a zároveň rádi sportujete, vydejte se s jízdním kolem na Moravské vinařské stezky.

Foto: Martina Žáčková, Právo

Jihomoravské vinné sklepy patří mezi velká turistická lákadla, prohlédnout si je můžete například i ve skanzenu ve Strážnici.

Článek

Moravské vinařské stezky jsou výsledkem dlouhodobého projektu, který chce udržovat kulturní dědictví a rozvíjet vinařskou turistiku na jihu Moravy. V uplynulých deseti letech se do něj zapojily již tři stovky vinařských obcí.

Vznikla tak ucelená síť značených tras, které cyklisty přivedou po klidných cestách k nejzajímavějším vinařským místům, ukážou autentické prostředí vinic, vinných sklípků a sklepních uliček a také lidovou architekturu.

Každá z deseti vinařských oblastí jižní Moravy má svůj vlastní cyklistický okruh. Všechny jsou pak centrálně propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou. Návštěvníci si tak mohou vybrat z řady jedno- i vícedenních výletů na celkem 1200 kilometrech.

Na kole z Uherského Hradiště do Znojma

Páteřní Moravská vinná stezka spojuje slováckou metropoli Uherské Hradiště se starobylým Znojmem. Podle ankety na webové stránce je mezi cyklisty nejoblíbenější. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky. Na její zdolání je potřeba více času, je totiž dlouhá 280 kilometrů.

Mezi delší patří například ještě Znojemská (163 km) nebo Velkopavlovická (109 km) stezka, nejkratší Bzenecká měří 24 kilometrů, délka ostatních se pohybuje kolem 80 až 100 kilometrů.

U Strážnice ryzlink, na Kyjovsku Müller

Pokud máte mezi víny svou oblíbenou odrůdu, pak vinařské stezky přinášejí ideální příležitost poznat místa, kde se pěstuje. Uherskohradišťská stezka potěší například milovníky Muškátu moravského, Strážnická stezka příznivce Ryzlinku rýnského nebo Modrého Portugalu a Kyjovská ty, kteří vyhledávají Müller-Thurgau nebo Rulandské šedé. U Velkých Pavlovic objevíte vinohrady, kde pěstují odrůdu André, která vznikla právě v tomto kraji křížením Frankovky a Svatovavřineckého.

Popis jednotlivých tras a jejich zajímavosti si můžete nastudovat na www.vinarske.stezky.cz, v turistických centrech jsou také k dostání tištěné brožury. Navíc v každé obci, kterou budete projíždět, najdete informační panel s mapou tras dané vinařské oblasti, které jsou rozlišeny podle frekvence automobilové dopravy a kvality povrchu. Cestu si tak lze dobře naplánovat například s ohledem na to, jestli s vámi jedou děti.

Při výletech můžete navíc navštívit některou vinařskou či folklórní akci, jichž je v období od jara do podzimu nepočítaně – od koštů vína po hromadné vyjížďky na kole s doprovodným programem.

Co možná nevíte…

Vinařství na jižní Moravě má tisíciletou tradici. První vinice byly vysazeny kolem roku 280 našeho letopočtu.

Na jižní Moravě je přes 17 tisíc registrovaných pěstitelů révy vinné. Hospodaří na vinicích o výměře asi 11 tisíc hektarů, což představuje 95 % ploch vinic v České republice.

Na tři sta vesnic na jižní Moravě nese označení „vinařská obec“. Typickou uličku s desítkami a stovkami vinných sklepů najdete téměř v každé z nich.

Přesto, že odhadem až 40 tisíc lidí se zabývá vinařstvím, jen pro necelých 5 % z nich je tato práce zdrojem obživy.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám