Hlavní obsah

Muzeum krajky ve Vamberku začalo novou éru, chce dostat krajkářství na seznam UNESCO

Vamberk

Vamberk a krajkářství, zejména paličkování, k sobě patří už po několik staletí. První krajkářky se tu v podhůří Orlických hor objevily před čtyřmi sty lety a počátkem 20. století se už krajky vyráběly téměř v každé domácnosti. Zdejší muzeum, otevřené roku 1929, bylo v posledních letech součástí rychnovského regionálního muzea. Od 1. dubna je samostatné.

Otevření samostatného Muzea krajky ve VamberkuVideo: Ludmila Žlábková, Novinky

Článek

„Téma vamberecké krajky není pouze záležitostí Vamberka a okolí, ale celé republiky a myslím, že by tento fenomén měl mít vlastní organizaci, která ho bude dále rozvíjet, včetně cíle zápisu na seznam nehmotného dědictví UNESCO,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jiří Štěpán důvody, které kraj vedly k vytvoření nové instituce.

Přitom nešlo o záležitost tak jednoduchou, jak se může na první pohled zdát. Například většina sbírkových předmětů zůstala nadále v depozitářích rychnovského muzea. Ale do budoucna by ředitel nového, samostatného muzea Vladimír Sobotka chtěl vybudovat depozitáře přímo ve Vamberku.

Podle Vladimíra Sobotky se v době rozkvětu živilo krajkářstvím v Orlických horách a jejich podhůří na šest tisíc lidí. „Škodovka v Kvasinách dnes zaměstnává devět tisíc lidí, ale ti přijíždějí i ze středních Čech, Pardubicka či Polska,“ poznamenal k významu tohoto tradičního řemesla ředitel Sodomka.

Vamberk, to je krajka

„Identita města coby centra krajkářství je pro nás důležitá a máme i ověřeno, že krajka je zde stále živou záležitostí. Obyvatelé si její historie i současnosti váží a jsou na ni hrdí. Samozřejmě to je pro Vamberk turistický magnet číslo jedna,“ ví starosta Jan Rejzl (Společně pro Vamberk).

A není to pouze formální postoj. Město nejen pravidelně pořádá Mezinárodní krajkářské slavnosti, do nichž se chce nyní Muzeum významněji zapojit, ale je i zřizovatelem krajkářské školy.

„Vamberecká krajkářská škola byla založena roku 1889. Sdružovala krajkářky, a to i tím, že se starala o odbyt jejich výrobků. Po roce 1946, kdy tu bylo založeno družstvo umělecké tvorby a škola pro něj vychovávala krajkářky, přišlo období rozkvětu,“ řekla Právu vedoucí školy Miroslava Šustrová.

Dnes je ale těžké se krajkou živit profesionálně. Přesto je zájemců o řemeslo stále hodně. Zejména ale mezi dospělými a jako zájmová činnost.

„Aktuálně máme devadesát frekventantů. Část jezdí na letní kurzy, další každý týden na dopoledne či odpoledne. Dětí je méně. Bohužel u nich se projevuje covidové přerušení. Odešly ty starší a my si teprve musíme vychovat nové. Nyní jich máme asi dvacet,“ uvedla Šustrová.

Chtějí být atraktivnější

Ale zpět k muzeu. I když jeho pracovníky čeká ještě řada organizačních záležitostí, než se provoz zaběhne, už nyní pracují na tom, aby se stalo atraktivním cílem. „Chceme jít do interaktivity, virtuálního prostoru a moderních prezentačních stylů tak, aby se sem lidé vraceli. A cílíme i na školy. Chceme pro ně připravit zábavné a edukační programy,“ prozradil ředitel.

První velkou akcí, na které se bude samostatné muzeum podílet, budou Mezinárodní krajkářské slavnosti na konci června. Součástí bude i XII. Bienále české krajky, což je přehlídka současné krajkářské tvorby.

Výběr článků

Načítám