Článek
Lázeňské městečko Furnas leží ve vnitrozemí největšího azorského ostrova São Miguel a je jedním z míst, kde se při svých toulkách zastavuje vůbec nejvíc turistů. Může za to okouzlující prostředí i místní turistická nabídka. V samotném centru, které lemují dlážděné silnice kroutící se po kopečkách, jsou hlavním tahákem zmiňované prameny, které bujaře vyvěrají na povrch, vřou a čpí sírou. Podle místního průvodce jde o město s největší geotermální aktivitou na světě.
Furnas se ale bez podobných nálepek hravě obejde, protože je unikátní zejména místním pokrmem cozido das furnas (též cozido das caldeiras), který se připravuje v horké půdě mezi geotermálními prameny u přilehlého jezera. Jde o jídlo sestávající z masa, klobásek a zeleniny vařené v nádobách, jež se zakopávají do země. Hotovou specialitu pak kurýři dovážejí do místních restaurací a hotelů.
Azorám vládnou delfíni a velryby. Setkání s nimi je celoživotní zážitek
Námořnická pověra proměnila významný přístav v umělecké dílo
Vykopávání nádob s cozidem, které je považováno za vůbec nejojedinělejší portugalský pokrm, je událost sama o sobě. Turisté při ní stojí nalepeni u dřevěného zábradlí a pozorují obsluhu, jak odkrývá navršenou zeminu a postupně z děr pomocí tyčí s háky vytahuje obří hrnce. Každá surovina, tedy maso a zelenina, má svou nádobu. Potkají se až na talíři.
U jezera se nacházejí jámy, v nichž se vaří cozido.
K vyjmutí obřích nádob se používají tyče s háky.
Cozido je v rámci celého Portugalska opravdu unikátní pokrm.
Cozido vyžaduje kolem šesti hodin pomalého varu, z jedné geotermální jámy vzejdou i desítky porcí. Maso dušené v zemi se na talíři prakticky rozpadá, měkká je i zelenina, která však celým procesem nepřijde vůbec o chuť. Je to něco, co by návštěvníci ostrova São Miguel rozhodně neměli vynechat, už jen proto, že nikde jinde na Azorách něco takového neochutnají.
Do sirné lázně
Slavné cozido servírují také v hotelu, jenž patří k areálu Terra Nostra, ohromné botanické zahradě s množstvím rostlinných druhů. Největším tahákem jsou zaručeně kvetoucí hortenzie, které jsou v sezoně k vidění po celém ostrově, podobně jako třeba na Madeiře. Kdo si nechce nechat pestrobarevnou podívanou ujít, měl by na Azory vyrazit během léta.
Zahrada se nachází přímo v epicentru geotermální aktivity, pro niž se stalo údolí kaldery Furnas populární už koncem 18. století. Lidé si totiž povšimli minerálních vod, které využívali na léčbu nejrůznějších onemocnění. V té době tu také vznikl první dřevěný domek, jejž si tu nechal vybudovat americký honorární konzul Thomas Hickling. Vysadil tu také nejrůznější severoamerické stromy.
Sirná lázeň má možná nepříliš lákavou barvu, ale koupel je velmi odpočinková.
Následní majitelé vikomt a vikomtesa de Praia společně vybudovali nový dům a jelikož byla šlechtična vášnivou zahradnicí, nechala společně se svým manželem park rozšířit.
Po předchozím vlastníkovi tu zbyl ještě bazének, ve kterém se mohou dnes návštěvníci vykoupat. Je naplněn horkou sirnou vodou, která má kalnou barvu a samozřejmě typický odér. Ponořit se do horké lázně o teplotě kolem 38 stupňů je však velmi příjemné, jen to chce ideálně tmavé plavky, protože ty světlé nebo bílé už nikdy nevyperete.
Bazén byl v roce 1935 rozšířen do dnešní podoby, od té doby se prakticky nezměnil. Je považován za jeden ze zlatých hřebů Azorů a bez nadsázky ho lze označit za obdobu islandské Modré laguny. Jen tedy bez blahodárného bahna.
O výhledy není nouze
Jak už bylo řečeno, Furnas leží na dně kaldery a město tedy příliš výhledů do krajiny nenabízí. Ale vzhledem k rozmanitému terénu ostrova stačí vyjet na některou z vyhlídek, kterých je na São Miguel mnoho. Hned nad jezerem, kde se vaří cozido, se nachází Miradouro do Pico do Ferro, odkud je výhled do údolí jako na dlani. Při štěstí na slunečné počasí a dobrou viditelnost lze spatřit i oceán, který září jasnou blankytnou barvou.
Stejně úchvatnou vyhlídkou je o trochu vzdálenější Miradouro do Salto do Cavalo dále na východ ostrova, odkud je Furnas i s jezerem rovněž vidět. Právě na tomto místě si navíc člověk uvědomí, jak rozmanitá je krajina Azorů. Na vrcholu porostlém kapradinami to vypadá takřka jako na skotském vřesovišti, zalesněné údolí se zase zelená jak na podhůří Alp.
Azory mají navíc velmi výhodnou polohu. Průměrná roční teplota tu dosahuje 17 stupňů Celsia a i během nejchladnějších měsíců, což jsou leden a únor, se teploty drží kolem 13 stupňů. V létě pak není výjimkou, že rtuť teploměru atakuje i hodnoty kolem 25 stupňů. Na druhou stranu je třeba počítat s častými srážkami a proměnlivým počasím, jaké panuje třeba na horách. Během dvou dnů se tu mohou vystřídat prakticky všechna roční období.
Nejstarší čajová plantáž v Evropě je ukrytá uprostřed Atlantiku
Mohlo by se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Portugalska