Hlavní obsah

Lofoty jako z pohlednice. V rybářské vesničce se probudíte křikem racků

Když se řekne Lofoty, většina lidí si představí červené chatky na úpatí hor tyčících se až k oblakům. Při návštěvě souostroví na severu Norska pak mohou být paradoxně nepříjemně překvapeni realitou některých jeho částí. A potom je tu Reine. Místo, které se skví na naprosté většině pohlednic s nápisem Lofoten. Vesnička, kde turisty probouzejí rybáři a racci, je samotnou esencí Lofot. Vlastně se stačí ubytovat na tom správném místě a pak už jen ohromeně zírat.

Foto: Taťána Kynčlová, Novinky

Reine, to jsou Lofoty ve své nejkrásnější podobě.

Článek

Reine nepatří k nejsnáze dostupným cílům na Lofotech. Z pevniny sem můžete přicestovat trajektem a následně pokračovat několik kilometrů po silnici. Další možností je let na některé z regionálních letišť, například do Leknes či Svolværu, případně na letiště Harstad/Narvik v Evenes, odkud vás však čeká ještě několikahodinová cesta autem či autobusem.

Odnikud to sem není blízko, a přesto se sem mnozí cestovatelé pravidelně vracejí. Chtělo by se říct rok co rok, to však ceny na Lofotech většině návštěvníků nedovolují. Ačkoli je norská koruna relativně slabá, majitelé účtů vedených v českých korunách si v místních obchodech a restauracích stále srdceryvně zabědují.

Nejde ani tak o město jako spíše o vesnici, na Lofotech však zřejmě tu nejkrásnější. Pomyslné hlavní město souostroví Svolvær slouží mnoha cestovatelům jako výchozí bod pro nejrůznější túry a další dobrodružství.

Ti, kteří už Lofoty znají lépe, ale mají tendenci neztrácet čas tam, kde to není nutné. Malá, původně rybářská obec na ostrově Moskenesøya s méně než 300 stálými obyvateli je totiž místem, kde opravdu chcete být. Reine leží přibližně 155 kilometrů severně od severního polárního kruhu. Pro představu: nachází se asi o 160 kilometrů severněji než finské Rovaniemi, neoficiálního domova Santy Clause, a přibližně o 420 kilometrů severněji než islandský Reykjavík.

Pobývat na Lofotech dál než dva kilometry od Reine je trochu jako navštívit kteroukoli zemi po návštěvě Japonska. Může to být hezké, ale už to nestačí.

Výrazně červené a hořčicově žluté rybářské domky kontrastují s tyrkysovou mořskou hladinou. Nad nimi se zvedají šedivé horské štíty, pod nimiž krouží hejna racků. A když v některém z rybářských domků zvaných rorbu zůstanete déle než dva dny, budou vám vodní ptáci doslova žrát z ruky.

Hlavní rybářská sezona přichází na jaře a dřevěné sušáky na tresky patří k charakteristickým symbolům Lofot. Od podzimu do března zde lze navíc pozorovat polární záři. A není v Evropě snad lepšího místa. Letní měsíce zase potěší teplotami pohybujícími se přibližně od 13 do 20 stupňů Celsia.

Ideální únik od letních veder

Kupříkladu nejvyšší letos naměřená teplota dosáhla na stanici Leknes 24 stupňů Celsia, a to hned ve dvou dnech – 9. a 10. června. Lofoty jsou tak modelovou destinací pro takzvanou „coolcation“, tedy ochlazovací dovolenou.

Ideální jsou také pro další cestovatelský trend: zpomalení a vychutnávání si dané destinace bez potřeby plánovat konkrétní aktivity. Ubytujte se v tradičním rybářském domku, sledujte hru světla na okolních horách a pozorujte racky, kteří vám v celých hejnech létají nad hlavou.

K tomu posnídejte typické skořicové pečivo, projeďte se na kajaku, k obědu si dejte čerstvé sushi v nedaleké restauraci Anita’s Seafood, rybí burger nebo krevety. Zdejší rybí pochutiny směle konkurují těm japonským. A především si užijte každý okamžik v těch nejkrásnějších kulisách.

Výběr článků

Načítám