Kastelán z hradu Svojanov studoval hudbu, pro památky ale dýchá od dětství

Nový kastelán pochází z Brna. Kořeny části jeho rodu ale sahají na Vysočinu, do Nového Města na Moravě. I když studoval jiné obory, a to hudební vědu a operní zpěv, k památkám má blízko odmalička.

„Od dětství jsem jezdil po hradech a zámcích. Pak jsem jako náctiletý začal na Novém hradě u Adamova provázet a dokonce jsem o něm napsal svoji první seminární práci. Následně jsem provázel i na dalších památkách. Profesní kariéru jsem začal v Horácké galerii v Novém Městě, která má k památkám celkem blízko - sídlí totiž na tamním zámku,“ prozradil Pavel Haluza.

Asi nejvíc zkušeností, z nichž může nyní čerpat, získal ve Žďáru nad Sázavou, kde jako ředitel spravoval tamní Muzeum nové generace.

„Už v té době jsem byl v kontaktu se Svojanovem. Společně s Kateřinou Šrámkovou, s Petrem Lukasem a Milošem Dempírem jsme spoluzakládali Asociaci nestátních otevřených památek. I díky němu na Svojanově funguje řada věcí, které jsem musel ve Žďáru budovat. Namátkou třeba systém centrálních klíčů, docházkový systém, profesionální vstupenkový systém a další,“ uvedl kastelán Haluza.

Na druhou stranu se objevují nové výzvy. Rád by stylově očistil expozice a navodil v nich dojem, že jsou zdejší prostory stále obývány. Jen jejich obyvatelé právě někam odešli.

„I když hrad za poslední dvě desetiletí prošel velkou obnovou, práce tu nikdy nekončí. Po zimě se třeba objevila řada statických problémů, včetně prasklin na zdivu části hradního paláce, dochovaného jako zřícenina. Návštěvnický provoz zatím omezený není, ale rozhodně je nutné závadu do zimy vyřešit,“ upozornil kastelán.

Pokračuje se také v přípravě rekonstrukce schodiště na hradní hlásku. Pokud se podaří do konce roku získat stavební povolení, a poté i finance, bude nutné příští sezonu omezit přístup na věž.

„Jinak to ale nejde. Nerad bych, abychom museli kvůli technickému stavu věž zcela uzavřít,“ dodal Pavel Haluza. Plány má také s Domem zbrojnošů, kde by doplněním inventáře chtěl posílit dojem opravdové zbrojnice a v nejvyšším patře plánuje vybudovat expozici zaměřenou na stavební vývoj hradu.

V konkurzu na místo kastelána představil Pavel Haluza dvě hlavní teze. Ochránit hrad z hlediska jeho památkové podstaty a současně ho spravovat a provozovat s co největší soběstačností. Důraz bude kladen i na edukaci. „Je třeba přilákat hosty i mimo hlavní turistickou sezonu, například nabídkou programů pro školy,“ vysvětluje kastelán s tím, že by rád vrátil návštěvnost na čísla před covidem. V rekordních letech sem během roku dorazilo až 80 tisíc lidí.

Výrazným vylepšením nabídky hradu je v tomto směru vybudování apartmánu v jednom ze stavení v předhradí. Má dvě ložnice, koupelnu i kuchyň a vybaven je historickým nábytkem, takže iluze života na hradě je dokonalá.

Druhově rozmnožit by se měl i hradní zvěřinec. Medvěda byste tu sice hledali marně, ale jsou tu daňci, pávi, kachny, slepice, kozy. „Nově budeme mít i včelstvo, abychom mohli produkovat vlastní med nebo vosk. Produkty pak budeme prodávat ve zdejším obchůdku.