Článek
„V listopadu se pustíme do výměny střešní krytiny. V současnosti je na šikmém kostele bezazbestový eternit z 90. let, který se ovšem začíná rozpadat,“ říká Václav Kotásek, který je vedoucím Stavebního odboru Biskupství ostravsko-opavského.
Střechu kostela čeká změna barvy: vrátí se na něj pálená střešní taška formátu bobrovka. „Ta má úplně jinou trvanlivost než eternit. Podařilo se najít historické fotografie, které dokládají, že bobrovka na střeše byla už v minulosti,“ vysvětluje Kotásek.
Střecha šikmého kostela bude opět červená. Projde opravou dle této historické fotky.
Opravy kostela začnou v listopadu a potrvají zhruba do poloviny příštího roku. Dojde také na opravu vnějších omítek. „Fasáda opravdu hodně trpí kvůli naklonění,“ ukazuje dále problematická místa památky Kotásek.
Mluvčí Biskupství ostravsko-opavského Ondřej Elbel doplňuje, že se na rekonstrukci kostela podařilo získat dotaci z programu Evropské unie Spravedlivá transformace. Ten pomáhá v regionech postižených následky uhelné těžby.
„Náklady celé stavební akce dosáhnou sedmi milionů korun. Dotace pokryje 5,9 milionu, o zbytek se postará farnost, a to především z výnosů z turistického vstupného do kostela,“ upřesňuje Elbel.
Kostel připomíná zaniklé město
Kostel sv. Petra z Alkantary stál původně ve Staré Karviné. Přitahuje pozornost návštěvníků jako němý svědek zaniklého města, které zmizelo ze světa v souvislosti s těžební činností. Aby poddolovaný kostel ze statických důvodů nespadl, bylo v minulosti nutné snést nástavbu kostelní věže.
Kostel se podařilo zachránit v 90. letech minulého století, kdy společnost OKD v rámci odstraňování následků důlních škod uhradila statické zajištění kostela, který je podstatně vychýlený od svislé osy. Stavba se tehdy zpevnila díky železobetonovému prstenci.
I podle tohoto historického snímku bude karvinský šikmý kostel opraven.
Kostel byl postaven roku 1736 v barokním slohu. Nechal jej zbudovat místní šlechtic František Wilhelm Larisch na místě dřevěného kostela svatého Martina, zmiňovaného již v roce 1447. Byla v něm umístěna i rodová hrobka, ta nyní také projde opravou.
Vlivem těžby černého uhlí od poloviny 19. století došlo k poklesu půdy pod kostelem o 37 metrů a k náklonu stavby o téměř sedm stupňů na jih od svislé osy. Díky tomu je kostel zapsán do České knihy rekordů a kuriozit jako nejšikmější kostel v České republice.
