Článek
Podzimní obloha je jako malovaná, dlouhou a úzkou silnici lemují vzrostlé stromy. Na konci cesty se u malého náměstíčka rýsuje silueta kostela sv. Klimenta, který, přestože působí velmi nenápadně, zastává v našich dějinách významnou roli. Stojí totiž v místech prvního českého křesťanského svatostánku, díky čemuž se o Levém Hradci hovoří jako o ohnisku křesťanství v českých zemích.
Původní kostel nechal založit první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj, a to pravděpodobně mezi lety 882 až 884. Svatostánek dostal jméno podle svatého Klementa I., čtvrtého papeže, jehož ostatky údajně nalezl svatý Cyril, polovina tandemu slavných věrozvěstů. Kult sv. Klementa je proto úzce spojen s počátky křesťanství ve střední Evropě a českých zemích.
Původní kostel byl pravděpodobně dřevěný, někdy v 11. století ho nahradila kamenná rotunda, kolem níž vznikl také hřbitov. Svatostánek byl v průběhu dějin přestavován a rozšiřován ve stylu gotiky i renesance, současnou barokní podobu získal v 17. století, v interiéru hlavní lodi se nicméně podařilo odkrýt fresky, jež jsou datovány do století 14.
To nejcennější je však před zraky návštěvníků skryto pod podlahou kostela. Pozůstatky zdí rotundy, které by si laik mohl splést s kryptou, byly objeveny až začátkem druhé světové války v roce 1939.
Kostel při pohledu od hřbitova, který byl založen už v 11. století.
Do podzemí se lze vydat jen s průvodcem, a to během sezony, jak se dozvídám z cedule u hřbitovní brány. A vzhledem k tomu, že v době mojí návštěvy probíhala u vstupu do kostela rekonstrukce, nepodařilo se mi nahlédnout ani do běžně přístupných prostor. Stavbu jsem proto obkroužil kolem dokola a vydal se dál.
Slovanské hradiště s výhledem
Samotný Levý Hradec, nacházející se v blízkosti Roztoků u Prahy, patřil už v počátcích české historie k významným centrům. Přemyslovská knížata začala na přelomu 9. a 10. století budovat síť hradišť, která sloužila jako strategická opora jejich moci. Jedním z těchto vnitřních hradišť byl právě Levý Hradec či nedaleká Budeč – tam mimochodem stojí vůbec nejstarší dochovaná stavba v Čechách, rotunda Petra a Pavla.
Z vrchu Řivnáč je fantastický výhled na vltavský meandr.
Jak se uvádí na stránkách Levého Hradce, královští úředníci tu sídlili ještě za dob Přemysla Otakara I. V roce 1233 pak byla obec předána do majetku ženského benediktinského kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě.
Kromě přemyslovského hradiště ale v blízkosti dnešní obce stálo i pravěké hradiště. Na vrchu Řivnáč, jenž se nachází necelou půlhodinku chůze od kostela sv. Klimenta, byly nalezeny pozůstatky z eneolitu. Dnes se tu mohou výletníci pokochat perfektním výhledem do údolí na vltavský meandr. V podzimních barvách má scenérie velmi meditativní nádech.
Pak už nastává čas vypravit se zpátky na železniční zastávku Roztoky-Žalov, která je vhodným výchozím bodem pro nenáročné putování. Z Prahy trvá cesta vlakem sotva čtvrthodinku.
