Článek
Loni v září začali bít v bývalé textilní továrně v Jizerkách na poplach. Po povodni, která se prohnala korytem řeky omývající paty Jizerskohorského muzea, se začalo bortit podloží stavby a praskat stěny budov. Velká voda dokonala zkázu. Vše přitom začalo už v roce 2010 při povodních, kdy se říční koryto extrémní vodou vymlelo. Valící se balvany rozrušenou horninu ještě více rozbily a zmizely poslední zbytky stupňů, které vodu částečně usměrňovaly.
„Do kritického bodu to dospělo loni na podzim, v září, při další povodni. Základy samy o sobě ani nebyly poškozené, ale prostě pod nimi zmizela zeměkoule,“ uvedl majitel továrny a muzea Pavel Šercl.
Jizerskohorské technické muzeum sídlí v bývalé textilní továrně.
V budově, kde je kavárna, se začaly trhat zdi a pak se to ještě zhoršilo, když se začalo se stavebními pracemi, protože při navrtávání podloží zapůsobily vibrace. Nicméně firma, která na záchraně továrny pracuje, se ukázala jako dobrá volba. Neodradila ji ani skutečnost, že praská dům, pod kterým vrtají, ani fakt, že nových potíží spíše přibývá.
„Teď jsem ve fázi, kdy máme hotové betonáže pod základy a realizují se příčné prahy v řece, které naštěstí financuje Povodí Labe. Ve finále k těm základům, které jsou vybetonované do dna řeky, přivalíme balvany a ty se prolejí betonem. Tak, aby nedocházelo u betonové patky k další erozi skály. Čeká nás ještě podbetonování kavárny a svázat dům ocelovými pruty,“ popsal momentální stav záchranných prací Šercl.
Pomáhají lidé nejen z Frýdlantského výběžku
Původní rozpočet byl asi tři miliony, ale už se vyšplhal na pět milionů.
„Rozpočet nemohl počítat s tím, jaké podloží pod fabrikou bude. V průběhu se zjistilo, že celé základy stojí na perku, což je materiál, do kterého když se hrábne lopatou, tak se sype. Původní projekt třeba počítal s 360 chemickými kotvami do podloží a těch nakonec bylo 1558. To je hodně velký nárůst, protože jedna kotva včetně materiálu vyšla na nějakých 1200 korun,“ přiblížil Šercl a vzpomněl: „Dnes, když se ohlédnu, tak je to jak ze zlého snu. Protože když se podepisovala smlouva na opravu za 3 miliony, tak na účtu bylo 30 tisíc korun.“
Postupně se podařilo sehnat peníze ve sbírce, s níž osobně měl morální problém, ale kamarád ho k jejímu zřízení přesvědčil. Nejvýraznější pomoc posléze přišla od Libereckého kraje, přispělo i ministerstvo kultury či Nadace ČEZ.
Pavel Šercl u koryta řeky Šmedé, kde se stále pracuje na zajištění základů továrny.
„A úplně úžasné bylo, že v období, kdy nebylo na splácení faktur, chodily dary od obcí z Frýdlantska. To byly pro nás hrozně důležité peníze, protože díky nim jsem mohl stavební firmě splácet alespoň faktury. Patří jim obrovský díky za trpělivost, že na nás netlačili ani neuplatňovali penále a v konečné fázi nám dali i výraznou slevu,“ přiblížil majitel muzea pomoc, které přišla ze všech stran.
Nejvyšší patro továrny představuje v expozici textilní průmysl z regionu
Lidé mohou muzeum a jeho záchranu továrny podporovat i nadále, práce zdaleka nekončí. Stačí si třeba něco vybrat na e-shopu. A nejvíc muzeum nyní podpoří, když se přijdou podívat. Otevřeno je od soboty 28. června, kromě pondělků, do 31. srpna, od 10 do 17 hodin každý den.
Největším exponátem je samotná budova muzea, která v sobě nese vrstvy různých období. „Tady nikdy neproběhla od dřívějších dob nějaká výrazná modernizace a ani my se nepokoušíme o razantní investice, které by to zakrývaly. A návštěvníci říkají, že továrna samotná je pro ně asi největší zajímavostí,“ dodává Šercl.
