Článek
„Členové tehdejšího výboru klubu měli k dispozici štětce a olejové barvy, které nanesli na stromy a kameny,“ uvedl Pavel Přílepek, předseda Rady značení Klubu českých turistů, s tím, že Svatojánské proudy byly v té době oblíbeným výletním místem Pražanů. Bohužel roku 1943 byly zatopeny při stavbě štěchovické vodní nádrže. Dnes je nezatopená část trasy obnovena původním značením s replikami historických směrovek a doplněna informačními tabulemi o tehdejší trase a historických momentech vzniku české pěší turistiky.
První označovací družstvo Klubu českých turistů
Kromě cesty ke Svatojánským proudům se ještě ten rok, tedy před 136 lety, mohli turisté vydat na třináctikilometrovou Cestu Vojty Náprstka z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou až ke Karlštejnu. Jako třetí byla vyznačena už neexistující trasa z Řevnic od řeky Berounky přes vrchol Babka až k poutnímu místu Skalka a čtvrtou představuje stále přístupná červeně značená trasa na Rokycansku z Holoubkova na hrad Radeč o délce 8,5 kilometru.
Síla je v jednoduchosti
České turistické značení je charakteristické jednoduchostí a přitom účelností. I proto se stalo inspirací i v zahraničí, například v Rumunsku, na Ukrajině nebo v posledních letech v Brazílii, na Filipínách či v Mongolsku. To uzavřelo s Čechy smlouvu o pomoci s budováním turistického značení roku 2023.
„Značky jsou srozumitelné a jednotné. I v dnešní digitální době mají nenahraditelné místo, často jsou spolehlivější než mobilní signál,“ míní Pavel Přílepek. Podoba značek ale prošla vývojem. Bývaly větší. Navíc prostřední barevný pás byl deset centimetrů široký, zatímco spodní a horní bílý měl šířku pouze čtyři centimetry. Také se užívala jen červená barva. Později se přidala modrá a v roce 1916 zelená a žlutá. Šíře barevného pruhu byla zmenšena na šíři pruhů bílých a velikost značky upravena na standardní rozměr deset krát deset centimetrů.
Pěší, lyžařské, cyklo i koňské trasy
„Jen loni bylo na značení turistických tras vynaloženo téměř 20 milionů korun, což představuje mírný nárůst oproti předchozímu roku,“ upozornil Pavel Přílepek. Kromě toho, že stále vznikají nové trasy, je nutná i obnova těch stávajících. Některé značky jsou zničené, další vyblednou nebo je třeba upravit jejich velikost. Často bývají umístěny na kmenech stromů a v přímé úměře, jak strom roste, zvětšuje se i značka.
Replika původních směrových tabulek
„Celkem bylo loni obnoveno 15 806,5 kilometru tras a provedena údržba 832 kusů směrovníků. Zrušeno nebo přeloženo bylo 391,8 kilometru tras. Na těchto pracích se podílelo 2055 značkařů, kteří odpracovali téměř 65 tisíc hodin. Průměrně 31,3 hodiny každý z nich,“ dodal Přílepek. Kromě pěších tras se klub stará i o 609 kilometrů lyžařských a 3907 kilometrů cyklistických tras. V Česku je evidováno také přibližně dva tisíce jezdeckých stezek.
