Češka žila tři roky v Řecku. Růžové brýle jí po přestěhování na smaragdový ostrov rychle spadly

Temperamentní Řecko Natálii rychle přirostlo k srdci. „Dvakrát jsem v něm byla na dovolené a už tehdy jsem cítila, že mě to tam táhne. A když jsem ho navštívila potřetí, prostě to cvaklo,“ svěřila se Češka Novinkám. „Vždycky jsem chtěla žít u moře a najednou přišla životní příležitost, která dávala úplný smysl,“ dodala.

Volba nakonec padla na Korfu, kde byla Natálie v roce 2022 na třetí řecké dovolené. Ostrov ji nadchnul zelenou krajinou, která ho značně odlišuje. „Má úplně jinou atmosféru. Hned jsem cítila, že je to ono,“ potvrdila s tím, že už během dovolené si začala shánět práci. Její možnosti ale značně zúžila neznalost řečtiny.

Natálie byla připravená udělat za životem v Česku tlustou čáru, koneckonců se stěhovala ani ne měsíc po návratu z dovolené. Vystřízlivění ale přišlo velmi rychle. „Dorazila jsem na Korfu po deseti dnech v Athénách, kde jsem byla kvůli práci. Přijela jsem v listopadu, v době největších bouřek, a všichni se mě ptali, co tam dělám v zimě. Prosinec byl už lepší, bývalo i sluníčko a dalo se koupat,“ vzpomíná.

Přesto začátky po přestěhování dvakrát růžové nebyly. „Pracovala jsem nejprve v zákaznické podpoře, což bylo strašně náročné období, kdy jsem si říkala, že to možná nedám a vrátím se. V sezoně jsem pracovala na letišti, pak znovu z domova, ale pro jinou společnost a tam mi už bylo líp,“ zkonstatovala.

Korfu ovšem mimo sezonu rozhodně nebylo tak nablýskané jako během léta. Podle Natálie naopak připomínalo ostrov duchů. „Většina míst má zavřeno, jen trochu žije město.“

Zvykat si musela i na odlišnou mentalitu. „Musela jsem přijmout, že neděle a svátky jsou posvátné, že na kávě se sedí klidně tři hodiny a že infrastruktura a pořádek jsou neexistující koncepty. Ale zvykla jsem si krásně. Naučila jsem se fungovat v jejich chaosu a začala si ho užívat. A tím, že jsou na Korfu na turisty zvyklí, tak berou cizince celkem dobře. Rozhodně pomůže alespoň trochu mluvit řecky, to vás pak místní hned berou jako rodinu.“

Obyvatele Korfu Natálie popisuje jako relativně uzavřené, minimálně oproti Řekům z pevniny. „Mnozí téměř necestují mimo ostrov, což se odráží v mentalitě. A muži? Ti bývají kvůli turismu dost přelétaví,“ zjistila Češka. Rodina, tradice i sounáležitost jsou podle ní ale společným jmenovatelem všech Řeků.

Nový domov se snažila Natálie podrobněji poznat, ačkoli hodně pracovala. Když si po půl roce pořídila vozidlo, získala novou svobodu. Zažila však i hodně náročných situací, včetně nehody na motorce, či lásky a rozchody. „Hodně mi pomohlo najít si kamarádky – Češky i cizinky – které mě v těch nejtěžších chvílích podržely,“ zkonstatovala.

Klidné a chladnější období po sezoně si nakonec Natálie oblíbila. Letní horka a požáry i množství turistů nepředstavovaly něco, na co by se Češka vyloženě těšila. „Infrastruktura nestíhá. Ale třeba ceny jsou turistické po celý rok,“ dodala s úsměvem a v narážce na to, že Korfu nepatří k nejlevnějším místům pro život.

Ostrovní kapitolu se Natálie rozhodla uzavřít, respektive za ni rozhodl osud, který ji zavál na pevninu do města Ioánnina. „Korfu mě už tehdy docela štvalo a o pevnině jsem měla růžovější představy. Realita byla ale mnohem horší. Třeba řidiči, to je úplně jiná úroveň chaosu,“ připustila.

Natálie trpěla i tím, že neměla blízko moře, které pro ni bylo během pobytu na Korfu opěrným bodem. Ioánnina je však od pobřeží vzdálená vzdušnou čarou přes 50 kilometrů. „Člověk si řekne, že to je hodina od moře, ale reálně tam nejezdí každý víkend, natož denně.“

Snad i proto po roce podle Natálie nazrál čas k návratu zpět do Česka. Najednou prý cítila, že si v Řecku prožila to, co měla. „Sehrály v tom roli životní situace i osobní problémy. Návrat byl ale náročný. Rodiče o ničem nevěděli, prostě jsem se objevila doma se třemi kufry. V Řecku jsem musela nechat polovinu věcí,“ zkonstatovala.

Do vlasti se Natálie vrátila na přelomu prázdnin, po třech letech byla už uvyklá na odlišné tempo, a tak poněkud narážela na českou mentalitu. „Byla jsem zpátky týden a už jsem to mírně nezvládala. Měla jsem ale pocit, že mě tady osud na nějakou dobu potřebuje. Během tří let jsem se stěhovala třináctkrát, takže si teď dávám chvíli pauzu, abych se mohla nadechnout.“

Návrat do Česka nevidí Natálie jako trvalý a nevylučuje, že se opět nepřestěhuje do Řecka – klidně znovu na Korfu. Zvažuje také Itálii, kterou zatím nenavštívila. „Řecko je pro mě i přes všechny minusy číslo jedna. Nejvíc mi k srdci přirostla tamní kuchyně. A pak také schopnost Řeků se bavit, užívat si přítomný okamžik a nepřemýšlet neustále nad tím, co bude zítra,“ vyjmenovala.

Během tříletého pobytu navštívila Natálie i množství dalších ostrovů, včetně Zakynthosu, Rhodosu, Lefkady či Paxosu a Antipaxosu. Na pevnině ji nejvíce zaujaly skalní kláštery Meteora, termální prameny Loutra Pozar, okolí řeky Acheron anebo horské oblasti kolem Ioánniny, Vikos a Tzoumerka.

„Úplně nejvíc se mi ale pod kůži zarylo Korfu. To bude navždy můj domov. A řecké Velikonoce na ostrově? Ty musí člověk zažít,“ uzavřela.