Nejlepší řecké ostrovy bez davů i profláknutá místa, kterým se naopak vyhnout

Přehled nejkrásnějších méně známých řeckých ostrovů spolu s důvody k jejich návštěvě a dále třemi místy, kterým se nejen kvůli přílišnému množství turistů v létě vyhnout, popsala pro Mail+ novinářka, spisovatelka a cestovatelka Teresa Levonian Coleová. Sama jich navštívila už třicet a nyní se podělila o své nejoblíbenější.

V loňském roce zamířilo za tyrkysovými vodami, zdánlivě nekonečnými dny plnými slunce, bohatým kulturním dědictvím a chutnou gastronomií řeckých ostrovů 30 milionů turistů a letos je očekáván další nárůst. Vhodný výběr lokality je proto pro letní dovolenou zásadní.

Asi jen málokterého milovníka Řecka překvapí, že na naprostou většinu těch nejzajímavějších se nedostanete nejjednodušším způsobem, tedy prostřednictvím cestovní kanceláře ani přímého letu z českých letišť. Opravdové skvosty téměř vždy vyžadují nějaký ten předchozí průzkum a odhodlání k dosažení kýženého cíle. Ačkoli cesta tak může být složitější, výsledek pak stojí za to.

Určitě známější než sám Alonnisos jsou další ostrovy Severních Sporad Skiathos a Skopelos. Ty už jsou však značně turisticky vyhledávané. Na třetí největší ostrov souostroví ležícího v Egejském moři je sice o něco obtížnější se dostat, ale zásadně to snižuje množství turistů.

Vyjma krásných pláží, kterými je bezmála 130 km2 rozlehlý Alonnisos proslulý, láká i velká mořská rezervace rozkládající se okolo jeho břehů. Obývá ji 80 druhů ptáků a na tři sta druhů ryb a mořských živočichů včetně tuleně středomořského a kulohlavce černého.

Ostrov má půvabné staré město, je porostlý borovicemi a pěstují se na něm mandle, olivy a vinná réva. Na Allonisos se nejsnáze dostanete lodí z Volosu či sousedního Skiathu a Skopelu.

Pouhých 30 km2 velký Paxos je nejmenší z ostrovů v Jónském moři. V mnohém se podobá sousednímu Korfu, má stejně krásně průzračné moře a šťavnatě zelené kopce, ale potkáte na něm minimum turistů.

Ostrov je vyhledávaný díky skvělým podmínkám pro šnorchlování a značná část je porostlá půvabnými olivovníky. Ve skrytých zátokách poklidně kotví jachty a na jaře a v létě jej pokryjí pestrobarevné květy.

Hlavní přístav Gaios je vyhlášený benátskou architekturou a v rybářské vesničce Loggos prý seženete ty nejlepší čerstvě připravené plody moře v celém Řecku. Na Paxos se nejznáze dostanete lodí z Korfu.

Asi 74 km2 rozlehlý ostrov je snad nejméně turisticky objeveným z celých Kyklad. Podle legendy měl v hlavním městě, Choře, bájný hrdina Perseus pohřbít hlavu Medúzy, jejíž pohled proměňoval lidi v kámen.

Tamější Chora je postavena jako amfiteátr na vrcholku hory s rozhledem na celý ostrov. Kromě výhledů lákají na ostrov Serifos také půvabné pláže, kterých má být až 70. A ani v hlavní sezoně na nich není mnoho turistů. Nejlepší jsou podle expertky Platis Gialos, Avessalos a Skala.

Ostrov byl dříve vyhlášený zlatými doly, z nichž ten v Megalo Livadi lze navštívit. Jako základnu si můžete vybrat jeden z malých hotelů podávajících autentickou řeckou kuchyni. Na Serifos lze vyrazit lodí z Athén.

Zhruba 34 km2 velký ostrov patřící do Dodekanés je důležitým poutním místem, kterému se přezdívá „egejský Jeruzalém“. Právě tam měl mít v prvním století n. l. sv. Jan zjevení v jeskyni Apokalypsy, která se zachovala dodnes. Později u ní byl vybudován mohutný klášter opevněný hradbami, za nimiž se skrývají mnohé poklady.

Hornatý ostrov byl řeckou ortodoxní církví prohlášen svatým a domy středověké Chory jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Ostrov je vyhlášený bujarými oslavami Velikonoc, kdy se mu milovníci klidu mají zdaleka vyhnout. Na severním pobřeží se nachází řada půvabných oblázkových pláží, které ale v letní sezoně poskytují tu pravou řeckou pohodu. Na Patmos jezdí lodě z Athén či Kosu, rychlejší spojení se nabízí z Lerosu či Samosu.

Necelých 100 km2 velký ostrov v Jónském moři sousedí s Kefalonií, kterou zpopularizovala Mandolína kapitána Corelliho. Ithaka, kterou proslavila Homérova Odysseia, je dnes mnohem klidnější a tak trochu zasněná.

Ostrov je tou pravou volbou pro milovníky turistiky, půvabných skrytých oblázkových pláží a bujné vegetace. Starobylé stezky pro muly a osly, které bývaly jediným spojením mezi tamějšími vesničkami, jsou ideální pro výšlapy přírodu. Po cestě objevíte olivové háje, ovocné sady, terasovitá políčka i staré rozpadající se mlýny, které jsou stále velmi fotogenické. Na Ithaku se nejsnáze dostanete lodí z Kefalonie či pevninského Kyllini.

Pátý největší řecký ostrov, který leží v Egejském moři, potěší rodiny s dětmi i milovníky dobrodružství. Příznivci písečných pláží se mohou zabydlet ve městě Karfas na východě, nebo u pláže Komi na jihu. Ti, kteří rádi objevují, si půjčí auto a vyrazí za méně známými plážemi.

Klikaté silnice ostrova vedou k půvabným středověkým vesnicím, určitě si nenechte ujít ani byzantský klášter Nea Moni, který spadá pod UNESCO. Více než dvě desítky tamějších vesnic se specializují na sklízení a zpracování produktu Chiu - vzácné pryskyřice mastichy, kterou nenajdete nikde jinde na světě.

Díky pryskyřici z řečíku lentišku byl kdysi Chios znám pod jménem „ostrov lepidla“. Léčivá masticha se dnes ve velkém využívá v potravinářské či kosmetické produkci i lékařství.

Na Chios se dá dostat letecky z Athén či lodí rovněž z Athén či mnoha okolních ostrovů.

Těžko byste hledali méně navštěvovaný ostrov, který by měl tak širokou nabídku muzeí, galerií a starověkých památek jako asi 100 km2 rozlehlý Syros. Ostrov ležící ve Středozemním moři patří mezi Kyklady, naprostá většina turistů ale míří na Mykonos či Naxos, což je velká škoda.

Milovníci architektury by si neměli nechat ujít návštěvu města Ermoupolis na východním pobřeží, které je rozsáhlou výkladní skříní neoklasicistních sídel s působivými detaily. Kdysi nejdůležitější přístav v celé zemi je dnes lemován stylovými kavárnami a cukrárnami.

Obdivovat můžete i středověké město Ano Syros, přezdívané labyrint díky půvabným úzkým uličkám. Navštivte archeologická naleziště z doby bronzové nebo odpočívejte na zlatém písku. Nezapomenutelným zážitkem má být koncert v divadle Apollo, menší verzi milánské La Scaly.

Větší ostrov na východě Egejského moře byl dlouhou dobu izolovaný a i dnes má být kvůli „vrtošivým“ jízdním řádům obtížně dostupný. Dostat se na něj se prý ale rozhodně vyplatí. Své jméno získal podle mytického Ikara, syna Daidala, který se měl po roztopení vosku, jenž držel pohromadě jeho křídla, zřítit do moře nedaleko od ostrova.

Ostrov je dnes jednou z vyhlášených modrých zón, jejichž obyvatelé jsou proslulí dlouhověkostí. Místní to připisují pohybu na čerstvém vzduchu, dostatku slunce a stravě bohaté na lokální bylinky a zeleninu. Někteří tvrdí, že roli hraje i tamní silné červené víno.

Silnice byly na ostrově postaveny až na konci 20. století a k některým vesnicím stále vedou klikaté stezky. Turisté dnes na ostrov míří především za vínem a půvabnými plážemi, především Mesakti a Livadi a tzv. Seychelské pláži u Manganitis.

Nenechte si ujít návštěvu vinařství Afianes, které stále vyrábí víno starým způsobem kvašení v podzemních nádobách, o kterém psal už Homér.

Cestovatelka Coleová sama váhá nad formulací, kterým řeckým ostrovům se v létě vyhnout, protože každý má podle ní svou vlastní osobitou krásu, na některých ale byla autenticita masovým turismem narušena až příliš a v sezoně jsou příliš přelidněné a předražené. Které?

Mykonos, původně jeden z nejkrásnějších ostrovů Kyklad, se stal evropským centrem večírků a útočištěm influencerů. Z původního řeckého kouzla toho podle novinářky dodnes mnoho nezbylo a rozhodně ne v letní sezoně.

Podobně je na tom prý i Paros, který proslul vysoce kvalitním mramorem. Stal se obětí své vlastní popularity. Kdo jej chce zažít poklidně, musí vyrazit v zimě.

Dvakrát by se podle expertky turisté měli zamyslet i nad návštěvou Kosu. Ostrov, známý především dědictvím Hippokratovým, rovněž zle poznamenala masová turistika. Kdysi půvabné horské vesničky zaplnily autobusy a laciné suvenýry, pobřeží je prý nepříliš zajímavé a pokryté betonovými hotely.