Článek
„Když vyšla knížka Pověsti z Blanska a Moravského krasu, přišlo mi líto, že se moc neví, že zde máme tolik legend. Byl jsem v té době v Krušných horách, kde jsou postavičky z tamních pověstí propagované na každém kroku. To byla inspirace,“ uvedl iniciátor projektu Libor Čermák.
Město k výrobě soch nabídlo dřevo z javorů, které rostly v zámeckém parku a na základě dendrologického posudku musely být pokáceny.
Část dřeva ze skácených stromů už se v podobě soch vrátila přímo do zámeckého parku. Zdobí ho třeba svatý Martin, husopaska a sousoší nazvané Martinská alegorie. Vytvořili je blanenští řezbáři. Další dřevo našlo využití coby vyřezávaná posezení.
Čermák oslovil řezbáře a pak už měl každý z nich volnou ruku. Například v parku v ulici Svatopluka Čecha tak přibyl permoník od Luďka Hegera. Další postavy z místních legend pak lze najít na Ježkově nábřeží u řeky Svitavy. Patří k nim i socha bílé paní Zbyňky, která je spojena s pověstí o hradu Staré zámky. Zbyňčin otec, loupeživý rytíř, kvůli svým děsivým skutkům přivolal na celý svůj rod prokletí. Ze Zbyňky se tak stala bílá paní, která bloudila rozvalinami hradu, dokud se do ní nezamiloval potulný rytíř a polibkem z pravé lásky ji nezbavil kletby.
