Článek
Největším tahákem jsou tři historické vodojemy pod Žlutým kopcem, které svými mohutnými sloupy a klenbovými stropy připomínají hodovní sály vládců trpasličí říše ze ságy Pán prstenů. Budovat se začaly již koncem 19. století jako zásobárny na pitnou vodu. První z nich byl po vypuštění a vyčištění veřejnosti zpřístupněn v roce 2020 a od té doby se zde pravidelně konají nejrůznější akce, třeba světelné projekce, koncerty či módní show.
Jen loni do vodojemů zavítalo bezmála 120 tisíc lidí. „Vodojemy se dostaly podle dat z roku 2024 mezi top pět památek v Brně,“ řekla Novinkám ředitelka Turistického informačního centra města Brna Jana Janulíková.
Ve vodojemech bude v únoru natáčet velká zahraniční produkce. Zájem o ně měli již před jejich zpřístupněním dokonce filmaři z Hollywoodu. Na letošní rok je ve vodojemech připraven bohatý hudební program; konat se tu bude i košt vín.
Kostnice pod kostelem sv. Jakuba patří mezi vyhledávané turistické cíle.
Velký zájem je také o kostnici pod kostelem svatého Jakuba. Po katakombách v Paříži se jedná o druhé největší osárium v Evropě; v tamních pěti komorách je pohřbeno přes 50 tisíc lidí. Prostor byl objeven v roce 2001 a zpřístupněn v roce 2012. Loňská návštěvnost přesáhla 80 tisíc.
Pestrou mozaiku brněnského podzemí doplňuje Labyrint pod Zelným trhem. Jde o kilometrovou spleť chodeb a sklepů nacházejících se zhruba šest metrů pod povrchem. Tento unikátní komplex vznikal postupně od středověku, přičemž nejstarší části pocházejí již ze 13. století. Sloužil hlavně k ukládání potravin, vína a jako úkryt. Do labyrintu zamířilo přes 50 tisíc turistů.
Další dvě expozice ukazují využívání podzemních prostor zase jiným způsobem. Hlavně pro rodiny s dětmi je určený Sklep pod Novou radnicí, který prezentuje brněnské pověsti a legendy.
Průvodce Jan Sáňka na návštěvnické trase v labyrintu podzemních kolektorů
Zcela odlišný zážitek a prohlídky pouze jeden den v týdnu pak nabízí Kryt Denis. Jde o bývalý protiatomový a protiletecký kryt vybudovaný v letech 1946–1955 ve skalním masivu pod Petrovem. Soustava klenutých chodeb o délce 900 metrů měla v případě ohrožení poskytnout úkryt třem tisícům lidí až na čtyři dny. Nyní slouží jako technická památka a depozitář.
„V podzemí je stálá teplota kolem 13 °C, a proto je vhodné k návštěvě jak v zimě, tak v létě,“ dodala Janulíková.
